Ottův slovník naučný/Vyntíř

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Vyntíř
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 44. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Vyntíř z Vlčkovic, příjmení staročeské rodiny, která pocházela z Vlčkovic u Klatov. Erb na štítě čtyři pruhy modré na stříbrném, klenot loukoť osázená bílými a modrými pery. Předkové jejich byli r. 1418 atd. Ojíř, jenž držel Čejkovy, a Mareš (1432-54), jenž byl na Vlčkovicích. Vyntíř v l. 1477-1505 bydlíval na Jindřichovicích, k nimž držel Vlčkovice a jiná zboží. Synové jeho Vilém, Mareš, Jan a Beneš rozdělili se r. 1516 tak, že Vilém dostal Účín, Jan Vlčkovice a ostatní po polovici Jindřichovic. Vilém zemřel po r. 1536 a statek dědila po něm sestra jeho Marjana Svatoslavova. Mareš táhl r. 1529 k Vídni a prodav Jindřichovice, seděl r. 1530 v Těňovicích (†c. 1542). Syn jeho Ludvík. Od r. 1530 připomíná se pátý bratr (?) předešlých Václav, jenž seděl napřed v Účíně, pak držel Vlčkovice a prodav je, v l. 1541-50 Mlazovy. Půjčiv peníze na panství velhartické, stal se jeho podílníkem a dostal ok. r. 1560 za díl Kolinec. Prodav od něho r. 1563 Břetětice, koupil díl Hrádku, který zase prodal a r. 1565 Břetětice a Lešišovy. R. 1579 prodal Mokrosuky a zemřel ok. r. 1580. Synové jeho Jan (1575-95), Mareš (1575-95) a Jindřich rozdělili se r. 1584 tak, že první vzali po polovici tvrze a Jindřich mlýn Puchverk, každý pak díl městečka. Mareš vzdal svůj díl Jindřichovi a držel pak Úloh. Jindřich koupil r. 1601 Čihaň, r. 1602 polovici Vlčkovic a r. 1604 Tršek. Sloužil domu Rožmberskému, byl r. 1599 regentem kuchyně, nedlouho potom kancléřem. Zemřel 11. pros. 1604. Syn jeho Vilém Petr ženil se r. 1604 s Annou z Chuděnic, která držela po něm r. 1615 Číhaň. Druhý syn Václav ujal po otci Kolinec, kterýž r. 1607 prodal a seděl pak na Tisové, kterou před r. 1623 prodal. Zemřel před r. 1627 zůstaviv dcery Annu Marii a Dorotu. Adam V. z V. r. 1616-27 býval správcem na Roupově. Vilém V. z V. zabil se r. 1627 v Sušici v opilosti. Příjmení V. měli i někteří Řesanští z Kadova a V-ové z Křemže (1417 Vyntíř, 1474 jeho syn Vyntíř, 1524-30 Sigmund, †j. 1536), ale byli jiné krve. Sčk.