Ottův slovník naučný/Vygorěckaja pustyň

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Vygorěckaja pustyň
Autor: Pavel Papáček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 23. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: Vygorěckaja pustyň

Vygorěckaja pustyň, (též jen Vygovskaja) nazývá se středisko bezpopovců ruských v pověněckém új. oloněcké gub. na řece Vygu. Původní »skity« (poustevny) založili tu uprchlí z kláštera Soloveckého (v. t.) protivníci Nikonovi, s diakonem Danilou Vikulinem v čele. R. 1694 zbudován byl první klášter. Největší úlohu tehdy hrál Andrej Děnisov. Brzy vznikly kláštery jiné (i ženský) a okolo nich osady laiků. Prací společnou zvelebilo se polní hospodářství a rozkvetl průmysl. Značný výtěžek poskytoval rybolov. Školy klášterní zásobovali učiteli, písaři knih a malíři ikon celou rozkolnickou Rus. Po r. 1850, kdy nařízeno bylo zrušiti rozkolnická střediska, vystěhovala se valná čásť obyvatelstva a V. p. klesla na nepatrnou selskou osadu. Srv. J. Hrubý, Sektaři na Rusi, str. 85 sl.; Miljukov-Dušek, Obrazy z dějin rus. vzděl. II. str. 113 sl. Pp.