Ottův slovník naučný/Vydírání

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Vydírání
Autor: Josef Prušák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 20. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vydírání

Vydírání, (lat. concussio). Zločinu veřejného násilí v-m dopouští se podle rak. trest. zák (§ 98) ten, kdo a) jinému učiní skutečné násilí, aby jej přiměl k nějakému konání, trpění neb opominutí, ač není-li čin ten těžším činem trestným; s touže výjimkou dopouští se tohoto zločinu ten, kdo b) jinému hrozí ublížením na těle, svobodě, cti neb majetku, aby na něm vynutil nějaké konání, trpení neb opominutí, ač je-li hrozba způsobilá, přihlížejíc k významu zla, jímž se hrozí, neb k daným okolnostem, jakož i k povaze ohroženého, vzbuditi v něm důvodnou obavu; jednostejné je, zda uvedené zlo směřuje proti tomu, komu se hrozí, jeho rodině nebo příbuzenstvu, nebo proti jiným v jeho ochraně jsoucím osobám, jakož i měla-li pohrůžka úspěch či neměla. Podle rak. práva trest. v. je činem trestným proti osobní svobodě, nikoli deliktem výhradně majetkovým, jak tomu je na př. v platném něm. pr. trest. (§ 253 n. tr. z.). § 98 rak. z. tr. obsahuje všeobecný zákaz bezprávného vynucovaní nějakého jednání, trpění neb opominutí. Bezprávným je vynucování buď vzhledem k prostředku, jímž se děje, neb vzhledem k účelu, jež sleduje, neb vzhedem k oběma, t. j., pachatel buď vůbec není oprávněn ke své činnosti, neb není alespoň k ní oprávněn vzhledem k účelu, jehož sleduje. Na př. věřitel smí nutiti dlužníka k zaplaceni své pohledávky vyhrůžkou žaloby, nesmí mu však hroziti, že, nezaplatí-li, okna mu vytluče, nebo hroziti mu žalobou, nesvolí-li, by věřitel udržoval nemravný poměr s jeho nedospělou dcerou.

Násilí musí býti spácháno na osobě, jež má konati, trpěti neb opominouti, naproti tomu hrozba může směřovatí i proti osobám v § 98 b) uvedeným. Pokud jde o poměr ochrany, rozhodný je tu poměr faktický, ne právní. Aby vyhrůžka byla skutečně účinná (skutečně se žádaným účinkem se setkala), neb alespoň důvodnou obavu v postiženém vyvolala, se nevyhledává; stačí, když objektivně za daných poměrů je k tomu způsobilá. Dokonán je čin trest. v případě § 98 a) počátkem činnosti násilné, v případě § 98 b), jakmile osoba postižená zvěděla o vyhrůžce a jejím účelu. Pokus je možný. Nejtěžší trest při v. je 5letý těžký žalář. Poněvadž § 98 obsahuje toliko všeobecný zákaz bezprávného vynucování konání, trpění neb opominutí, vyskytují se při některých deliktech násilných případy t. zv. konkurrence zákonů trestních vzhledem ke zločinu v. Srv. na př. § 68, 81, 83, 93, 125, 190 tr. z., dále zákon o právě koaličním ze 7. dub. 1870 č. 43 ř. z. a zákon k ochraně svobody volební a shromažďovací z 26. led. 1907 č. 18 ř. z. V těchto případech nutno užíti zákona speciálního podle právnické zásady, že předpis speciální vylučuje předpis všeobecný. Prušák.