Ottův slovník naučný/Vveděnskij

Ottův slovník naučný
Vuzenice	Vveděnskij	Výbava

Údaje o textu
Titulek:	Vveděnskij
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 13–14. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Vveděnskij: 1) V. Irinarch Ivanovič, spisovatel rus. (* 1813 — † 1855), vzdělal se v duchov. semináři v Saratově a v duchov. akademii moskev., později vstoupil na petrohrad. universitu, načež věnoval se činnosti učitelské a spisovatelské. R. 1853 podnikl cestu za hranice, ale po svém návratě v brzku zemřel. Psal kritické úvahy a překládal pilně z anglického jazyka. Práce jeho vyšly souborně s názvem Sočiněnija (Petrohr., 1882).

2) V. Arsenij Ivanovič, spisovatel rus. (* 1844), studoval mathematiku na universitě petrohrad. a věnoval se pak literární kritice. Úvahy své uveřejňoval v nejlepších listech rus. R. 1891 redigoval souborné vydání spisů Lermontova, z nejlepších, posud vyšlých.

3) V. Aleksandr Ivanovič, filosof rus., jest professorem logiky a psychologie na universitě petrohrad. Vedle četných úvah, jako: Učenije Lejbnica; Kritiko-filosofskij analiz massy i svjaz vysšich zakonov matěriji v zakoně proporcionaljnosti (vesměs v »Žurnale« min. nár. osvěty). Vydal o sobě: Opyt novago postrojenija těoriji matěriji na principach kritičeskoj filosofiji (Petr., 1888). Jest stoupencem školy novokantovců.

4) V. Aleksěj Ivanovič, filosof rus. (* 1861); byl žákem duchov. akademie moskev., kde přednáší metafysiku. Hlavní jeho práce jsou: Věra v Boga, jeja proischožděnije i osnovanija (Moskva, 1891; dissertace); Religioznoje soznanije jazyčestva. Osnovnyje voprosy filosofskoj istoriji jestěstvennych religij. Religiji Indiji (t., 1902, dissertace); Zapadnaja dějstvitěljnosť i rus. iděaly (Sergijev. Posad, 1894); O charaktěrě, sostavě i značeniji filosofiji V. D. Kudrjavceva (t., 1893); Děmonion Sokrata (t., 1893); Obščij smysl filosofiji N. N. Strachova (t., 1897); Na sovremennyja těmy (Moskva, 1900); Religija i sociologija (t.,1900); Iz itogov věka (Sergijev. Posad, 1901); Nědorazuměnija po važnomu voprosu (Moskva, 1903); Religioznoje obnovlenije našich dněj (t., 1903—4) a j. Jest redaktorem časop. »Dušepoleznoje Čtěnije«.