Ottův slovník naučný/Vrchlabí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Vrchlabí
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 1029–1030. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Vrchlabí
Související články ve Wikipedii:
Hořejší Vrchlabí
Č. 4669. Znak města Vrchlabí

Vrchlabí: 1) V. (lat. Albipolis, něm. Hohenelbe), průmyslové město v Čechách na úpatí Krkonošských hor, 484 m n. m. a při žel. dr. Kunčice–V., má 450 d., 492 obyv. č., 4264 n. (1900) Děkan. kostel (ve XIV. stol. far.), v něm starobylá křtitelnice z r. 1566, augustin. klášter v l. 1705—33 vystavěný, zajímavý zámek, čtvercové stavení z r. 1546, na každém rohu věží opatřené, uprostřed parku, v 2. patře zámku jsou kamna přes 300 let stará s vyobrazením umučení Páně, v archivě chovají se dva kancionály s drobnomalbami z r. 1578 a relief Krkonošských hor ve dřevě věrně podle přírody. V. jest sídlem okr. hejtm. a soudu, evidence katastru daně pozemkové, finanční stráže, pš., telegrafu, telefonu, dále jsou zde dvě 5tř. obec. a dvě 3tř. měšť. šk. pro chl. a dív., stát. odborná šk. tkalcovská a průmyslová šk. pokrač., podkrkonošské museum, všeobec. nemocnice, lázně, pobočka Rak -uher. banky, měst. spořitelna, pojišťovací spolek proti škodám požárním a jiné menší podniky peněžní. Celá řada průmyslových závodů činí velkolepý dojem a svědčí o veliké zámožnosti města. Z průmyslových závodů sluší uvésti mramorové lomy, vápenice, 3 cihelny, továrny na stroje, žel. šrouby, sklepní potřeby, slévárnu železa a kovů, velikou přádelnu na len, 2 továrny na barvení a potiskování látek, továrnu na výrobu chirurgických obvazů, 16 továren na výrobu zboží tkaného, 3 bělidla, úpravnu a továrnu na bavlněné látky, továrnu na lněné přikrývky, továrnu na výrobu zboží soustružnického, 2 pily, 3 mlýny, elektrárnu plynárnu, 2 tiskárny, lithografii a kamenotiskárnu a jiné menší závody hnané vodní a parní silou. Značný průmysl a obchod textilní, výroba vrchlabského másla a syrečkův po domácku a týd. a výroč. trhy. Alod. panství (9197.47 ha půdy) se zámkem, dvorem a pilou drží Aloisie hr. Černínová z Chuděnic roz. Morzinová. V. jest východištěm k návštěvě Krkonošských hor. Založení V. souvisí se založením dolů, jež tu v nejstarších časech byly provozovány. R. 1534 V. bylo od Ferdinanda I. povýšeno na město a nadáno městskými právy a erbem. Erb měst (vyobr. č. 4669.): ve stříbrném štítě spatřuje se červená městská zeď se stínkami; uprostřed na zdi zlatý štít s hornickým znamením. Za zdí zvedají se dvě přirozené jedle. V. původně bylo služebné manství ke hradu Trutnovu a náleželo vladykám z Vrchlabí, kteří zde seděli do konce XV. stol. Poč. XVI. stol. zboží vrchlabské bylo rozděleno na několik dílů a proto vyměnilo několik majetníků. Jednu polovici získal pan Tetour z Tetova a r. 1525 sprostil se povinnosti manské a přikoupil také druhou polovinu od Kordule ze Sloupna a r. 1533 postoupil celé zboží vrchlabské Krištofovi Jandorfovi z Jandorfu a ten ještě t. r. »aby se hory povznesly a lidé se tam usazovali« vymohl na králi povýšení V. na městečko. R. 1561 postoupil V. své dceři Eustachii, ovdovělé Pokové z Hermstortu. Za ní opět panství několika dcerám rozděleno. R. 1602 všechny díly opět spojil Vilém Miřkovský ze Stropčic, který r. 1624 prodal V. ještě s jiným zbožím Albrechtovi z Valdšteina, který r. 1628 připojil je k Fridlandu. Když pak po smrti jeho všechny statky jeho zabaveny, V. darováno Rudolfu sv. p. z Morzina, z jehož rodiny panství vrchlabské nevyšlo. R. 1863 zemřela ve V. Josefa Kablíková, výborná znatelka botaniky, zvláště flory krkonošské. — Okr. soud vrchlabský má na 207.43 km2 3048 d., 1007 obyv. č., 22.833 n.; z 23.985 přitom, obyv. 23.322 katol., 615 ev., 146 žid., 2 j. vyzn.; z těch 11.413 muž., 12.572 žen. (1900). — Okr. hejtmanství vrchlabské, k němuž příslušejí okr. soudy: Hostinné a V., má na 35.964 km2 6066 d., 1195 obyv. č., 42.758 n., ze 44.220 přitom, obyv. 42.704 katol., 1260 ev., 253 žid., 3 j. vyzn.; z těch 20.935 muž., 23.285 žen. (1900). — 2) V. Dolejší (Niederhohenelbe), ves t., hejtm., okr., fara a pš. Vrchlabí; 181 d., 106 obyv. č., 1680 n. (1900), 3tř. šk., přádelna na bavlnu, 3 továrny na zboží tkané, 2 bělidla a úpravny látek, továrna na výrobu papírových sáčků, lihovar, elektrárna, plynárna a průmysl tkalcovský po domácku. — 3) V. Hořejší (Oberhohenelbe), ves t., hejtm., okr. a fara Vrchlabí; 257 d., 2327 obyv. n. (1900), 5tř. šk., pš., telegraf, spořit. a zálož. spolek, prádelna na len a džutu, továrna na chirurgické obvazy, barevna a tiskárna látek, bělidlo, výroba mazadel na kůže a po domácku tkalcovství.