Vary Karlovy (něm. Karlsbad), proslulé světové lázeňské místo, okr. město v Čechách nad řekou Teplou, nedaleko jejího ústí do Ohře, 374 m n. m., v úzkém romantickém a lesnatými kopci vroubeném údolu na dráze Buštěhradské (trať Praha-Cheb), má 14.637 obyv. s valné většiny Němcův a jest sídlem okr. hejtmanství, okr. soudu a hl. celního úřadu. Mimo to je tu reálné gymnasium, kostel katolický (sv. Magdalény), evangelický, anglikánský a ruský, synagoga, nové městské divadlo, letní divadlo, spořitelna a množství krásných budov lázeňských, nehledě k četným pěkným domům soukromým a zvláště villám. Soukromých bydlišť je přes 900 s více než 9500 byty. Zbudov lázeňských vynikají Lázeňský dům (Kurhaus) z r. 1865, vojenský lázeňský dům, velkolepé Císařské lázně (Kaiserbad, 1895), veltká kolonáda Vřídelní ze železa a skla se dvěma kupolemi z r. 1879, zbudovaná nad hlavním vřídlem. Mlýnská kolonáda (Mühlbrunnenkolonade) ve slohu korinthském od Zítka z r. 1873—80 a j. v. Střed města tvoří Tržiště, pak ulice Stará a Nová Louka (Alte a Neue Wiese), Stará Louka na l. břehu Teplé sedmi mosty překlenuté je plna skvostných krámův a velikých obchodův a konči se v sadech Puppových u proslulého závodu Puppova (Etablissement Pupp, obsahujícího hotel, restauraci, kavárnu a t. pod.). Nová Louka leží naproti na pravém břehu. Na nedaleké Goethewiese stojí pomník W. Goetha, kdysi také hosta karlovarského, od Donndorfa (1883). Krásné sady jsou také v městském parku a městské zahradě s pomníkem císaře Karla IV. z r. 1858. Nad městem vypíná se Zámecký vrch (Schlossberg) s věží zbudovanou r. 1608 místo dřívějšího hradu císaře Karla IV. Půvabné okolí je Široko daleko přístupným učiněno pohodlnými procházkami uprostřed příjemných sadů. K nejoblíbenějším vycházkám v karlovarském okolí náleží promenáda Puppovy aleje na Křemenitou cestu (Kiesweg) podél Teplé a kolem Sanssouci až k Poštovnímu dvoru (Posthof) a Císařskému parku (Kaiserpark), pak výšiny Jelení skok (Hirschensprung, 494 m), Tříkřížový kopec (Dreikreuzberg, 551 m). Výšina Františka Josefa (Franz Josephs Höhe, 507 m), Aberg (603 m), Veitsberg (597 m). Vrch Věčného Života (Berg des Ewigen Lebens, 633 m) s t. zv. rozhlednou Štěpánčinou (Stephaniewarte, z r. 1889), Výšina Ottova (663 m) s překrásným rozhledem na Krušné hory a údolí Ohře a j. v. V údolí samém jsou četné procházky rovinné k rozličným kavárnám, jako Sanssouci, Švýcarský dvůr (Schweizerhof), Schönbrunn, Poštovní dvůr (Posthof), Síň přátelství (Freundschaftssaal) a Cisařský park (Kaiserpark); další do Pirkenhammeru (s továrnou na porculán), ke skalám Hans Heilingovým nad Ohří, do Dalvic se starými
duby od Theod. Körnera opěvovanými, do Kysiblu a j. Návštěva Var Karl. stoupá rok od
roku. Kdežto r. 1756 bylo tu hostí jen 247, bylo r. 1811: 1334, 1869 přes 10.000, 1877: 15.636 stran o 20.766 osobách, r. 1880: 19.502 strany a 26.450 os., 1893: 35.124 os., v posledních letech dostoupila návštěva přes 50.000 ročně. V. K. mají také svůj průmysl, který týká se zejména různého zpracování vřídelního kamene, výroby zboží ocelového a jehel, výroby likéru (karlovarská hořká), cukrovinek (karlovarské oplatky, jež však dovážejí se také odjinud, jako ze Závratce u Čáslavě) a j. a jsou V. K. střediskem fabrikace porculánu. V okolí dobývá se výborná hlína (kaolin) a pracuje
tam 15 továren na porculán. V saisoně je ve Varech K. čilý obchod zbožím porculánovým, skleněným, krajkami a výšivkami. — Město má osvětlení elektrické a telefon. — Podle pověsti obecně známé objevil V. K. císař Karel IV. r. 1347, podle jiných r. 1358 při lovu na jeleny. Nicméně uvádějí se V. K. již r. 1325 v lenním listě (Breve testatum) krále Jana, jehož zachoval se však pouze titul. Avšak Karel IV., když tu byl léčil své rány, jež utržil v bitvě u Kresčaku, dal tu zbudovati r. 1358 lovecký
zámek a místu u hradu vzniknuvšímu, českého jména V., dal r. 1370 městské výsady a erb (vy br. Č. 4542.): v červeném štítě v dolní části spatřují se 3 stříbrné příčné vlnité pruhy, nad nimi stříbrný lev s korunou. Tím položil základ ku příštímu významu lázní. R. 1520 počali vodu karlovarskou píti jakožto léčebnou z návodu dra Payera, který vydal r. 1522 prvni tištěnou lékařskou rozpravu o Varech Karl. R. 1531 hrabě Albrecht Šlik zbudoval tu první chudobinec, r. 1711 vznikl Kurhaus na Staré Louce, r. 1762 císařovna Marie Teresie dala zbudovati lázeňskou budovu Mlýnskou, r. 1812 vystavěn lázeňský dům pro chudé při vřídle Špitálním z daru hr. Kinského; arcibiskup Lad. Pyrker založil tu špitál pro chudé důstojníky. Dobrodincem Var K. jest lord Jakub Olgivi, který navštívil V. K. více než 20krát a pokaždé založil nějakou novou budovu, ulici nebo promenádu. R. 1707 cís. Josef I. povýšil V. K. na král. svob. město; r. 1819 konána zde konference, na níž usneseny t. zv. Karlovarské smluvy (viz Německo 166 a). Dne 24. list. 1890 V. K. postiženy velikou povodní, která nadělala velikých škod. Město však záhy se vzpamatovalo, škody napraveny a v posledních letech V. K. zkvétaji víc a více a čítají mezi svými četnými hosty zhusta mnohé hlavy korunované. Pro své krajně německé smýšleni a urputné stanovisko proti národu českému netěší se však sympathiím v české části Čech. České a vůbec slovanské středisko ve Varech K. jest Slovanská beseda, zal. r. 1881 a české hotely. Mezi četnými lékaři lázeňskými jsou i někteří lékaři čeští, zejména dr. Em. Engel, známý politik český, který o živel český v Karl. Varech získal si veliké zásluhy. — Okr. soud karlovarský má 242.13 km2, 5236 d., 204 obyv. č., 65.444 n., 5 jiné národ.; z 66.914 přít. obyv.: 64.093 katol., 955 ev., 1818 židů, 48 jiného vyzn., 31.828 muž., 35.086 žen. (1900). — Okres. hejtmanství, k němuž příslušejí okr. soudy Bečov a V. K. má 452.41 km2, 7803 d, 215 obyv. č., 82.101 n., 8 jiné národ. (1900.) — Literatura o Varech K. je velmi hojná, zvl. po stránce lékařské. Uvádíme tu především E. M. Rutte, K. V. (Pr., Otto, 1900).
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Karlovy Vary 