Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Varta (řeka)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Varta
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 433. Dostupné online
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Warta

Varta (pol. Warta, něm. Warthe), největší pobočka oderská s pravé strany, pramení se u Kromolova v Rus. Polsku, 57 km sz. od Krakova ve výši 400 m na jihopolské plošině a teče nejprve k sz. až k Częnstochowě, kolem níž se stáčí k v. Obrátivši se pak u Mostova k sv. zahýbá se za nedlouho u Plavna opět k z., v kterémžto směru setrvává až k V. Zalęcze, kde otočí se k sev. Přijavši s prava Vidavku, míjí Sieradz a Vartu, načež dělí se v několik ramen nebo rozlévá se do okolních močálů. Brzo po vtoku Neru s pravé strany V. zahýbá se u Kola opět k z. a míří, stále jsouc sledována močály, přes hranici rusko-německou, kterou tvoří s leva přitékající Prosna, ústící u Pyzder (71 m), k Sremu (Schrimm). Tu obrací se zase na sever, protéká městem Poznaní a teče podle 17° v. d. až k Obornikům, kde přibírá s pravá Vlnu (Welna), jež spěje od Hnězdna zesilujíc se hojnými výtoky drobných jezer. Přijavši definitivně západní směr Vlny, napájí se i V. četnými výtoky jezer. Než opustí provincii poznaňskou, přijme u Zvěřína s leva Obru, která již skoro od ruských hranic sleduje její levý břeh, potom zaměří na chvíli k s., aby přijala s prava nejmocnější svůj přítok Noteč, jenž její vody prostřednictvím bydhošťského průplavu spojuje s vodami Visly. Pokračuje opět k z., míjí Landsberg, pod nímž se dělí v četná ramena a tvoří Vartský močál (Warthebruch). Ale nevlévá se do Odry starým ústím, zavřeným r. 1817, nýbrž 200 m Širokým a 3 km dlouhým průplavem Bedřicha Viléma r. 1786 zřízeným, jenž ústí proti Kostřínu. Z celého toku 756 km dlouhého připadá na Prusko 347 km, nyní úplně splavných, neboť lodi mohou plouti do Koninu 405 km od ústí vzdáleného, kdežto vory plaví se od Dzialoszynu 600 km. Usplavnění jejímu věnovali pruští králové veškeru pozornost. Tak již Bedřich II. staral se o odvodnění močálů V-ty, při čemž V. sevřena byla dlouhými hrázemi. V tomto díle pokračovali i jeho nástupcové, tak že V. stala se přední vodní cestou Pruska, kterou ubírá se ročně kol 6000 lodí a plaví se na 200.000 t dříví.