Ottův slovník naučný/Věčná paměť

Ottův slovník naučný
Večení mhla	Věčná paměť	Věčnost

Údaje o textu
Titulek:	Věčná paměť
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 487. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Zajištění důkazu

Věčná paměť. (Důkaz pro v-nou p.) Obyčejně ve sporech předseberou se důkazy teprve tehdy, až spor podle pravidel processního řádu dospěl tam, kde nastává potřeba dokazování okolnosti ve sporu uvedených a pro rozhodnutí sporu důležitých. Ježto však státi se může, že některý průvodní prostředek mezi tím mohl by se ztratiti, dává se v zákonech processních možnost provésti důkaz dříve a to buď ještě před zahájením sporu neb v jeho průběhu. Podle rakouského nového soudního řádu děje se to t. zv. zajištěním důkazu. Podle soudního řádu z 1. kv. 1781 č. 13 sb. zák. soud. toto zajištění důkazu zvalo se důkazem pro v-nou p. Důkaz ten obmezen byl pouze na svědectví, neboť podle příslušných předpisů mohl ten, kdo mohl důvodně se obávati, že by mu ujíti mohl svědek potřebný k průkazu práva, dáti vyslechnouti svědka ještě před zahájením sporu nebo během téhož »k v-né p-i«. Postup provádění řídil se předpisy o výslechu svědků vůbec platícími. kh.