Ottův slovník naučný/Výmaz

Ottův slovník naučný
Výmarsko	Výmaz	Vymazal

Údaje o textu
Titulek:	Výmaz
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 34–35. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Výmaz, t. j. zápis, že určitá okolnost neb určité právo zapsané se vymazuje, má pro obor právní význam ten, že právě tak jako zápisem positivním příslušná okolnost nebo příslušné právo nabývá plné právní existence resp. účinnosti, opět teprve v-em (zápisem negativním) jí pozbývá. Právo ve skutečnosti vlastní již zaniklé (na př. právo zástavní zaplacením pohledávky) trvá, je-li zapsáno v knize pozemkové, nadále, pokud nebylo vymazáno, aspoň potud, že osoba od původního oprávněného (na př. věřitele, pro nějž právo zástavní zapsáno) rozdílná může tohoto práva platně nabýti a je pak uplatniti předpokládajíc, že o skutečném zániku práva – správně řečeno existenčního důvodu jeho – nemá vědomosti. Dodání výmazné kvitance při zaplacení, podepsané smlouvy trhové o realitu jest tedy pouze prostředkem umožňujícím v. (práva zástavního, předchozího vlastnictví), ale teprve v. sám definitivně a nadobro ruší existenci práva zapsaného.

Obdobný význam má v. všude tam, kde zápis positivní do nějaké veřejné knihy jest nařízen, na př. též při obchodním rejstříku, kde ten, kdo jedná spoléhaje v zápis v rejstříku (nad to ještě řádně vyhlášený), může spoléhati v platnost jednání (na př. uzavře obchod s tím, kdo v rejstříku jako prokurista posud je zapsán, ač prokuristou již není), leda, že by o pravém stavu měl vědomost. V obchodním právě nepanuje ovšem taková přísná formálnost jako v knihovním, a proto se připouští – pokud jde o vyznačování jen jistých skutečností, a nikoliv práv –, také důkaz, že třetí osoba nemusila příslušné skutečnosti znáti, aby proti ní účinku neměly. kh.