Ottův slovník naučný/Výluka

Ottův slovník naučný
Vyluhování	Výluka	Vym

Údaje o textu
Titulek:	Výluka
Autor:	Lev Winter
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 32-33. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Výluka (práce)

Výluka (něm. Aussperrung, angl. lockout) jest hromadné přerušení poměru pracovního se strany zaměstnavatelův. Jako stávka jest i v. jednou z forem zápasů sociálních. I v. může týkati se jednotlivého závodu, nebo několika závodů, nebo všech závodů určitého odboru v některém místě, nebo všech závodův určitého odboru na větším území, anebo konečně závodů různých odborů v jednom místě nebo na větším území. Účel v-ky jest vnutiti ve prospěch zaměstnavatelův dělnictvu nepříznivější podmínky pracovní; anebo má jí býti zmařen předem úmysl dělnictva, které se připravuje k dobytí výhodnějších podmínek pracovních. Podle toho bylo by lze i v-ky děliti na v-ky útočné a obranné.

V-ky nabyly většího významu teprve v době nejnovější. Náš trestní zákoník pamatoval na ně sice v § 479 a prohlašoval ujednání živnostníků, továrníků, podnikatelů nebo zaměstnavatelů k docíleni změny v poměrech pracovních nebo mzdových za přestupek, jenž podle § 480 tr. z. na původcích měl býti podle větší či menši důležitosti předmětu trestán tuhým vězením od jednoho do tří měsíců, a byli-li zároveň starosty společenstva, zároveň zbavením úřadu a prohlášením neschopnosti úřad starosty zastávati, a jenž pro ostatní účastníky měl za následek zostřené vězení od tři dnů do jednoho měsíce. Demonstrace dělnické však, které vymohly dělnictvu uznáni práva ke stávce, vymohly zaměstnavatelům současně právo k v-uce. Místo citovaných ustanovení zákona trestního zaujal zákon ze dne 7. dub. 1870 č. 43 ř. z. o právu koaličním, který v § 2 odnímá právní účínky smluvám zaměstnavatelů, majícím za účel vnutiti dělnictvu sníženi mzdy anebo vůbec nepříznivější podmínky pracovní zastavením závodu a propuštěním dělníkův; § 3 zákona toho stíhá pak pro přestupek vězením od osmi dni do tří měsíců toho, kdo chtěje způsobiti, aby úmluva v § 2 zmíněná byla ujednána, aby se rozšířila anebo násilně byla provedena, prostředky zastrašovacími nebo násilím zdržuje nebo pokouší se zdržovati zaměstnavatele v jejich volném rozhodnutí práci poskytnouti.

Zákon koaliční dal sice dělníkům právo ke stávce a zaměstnavatelům právo k v-uce. Nicméně dívá se nepříznivýma očima na stranu, která zavdala podnět ke hromadnému přerušení poměru pracovního, k porušení celého řádu společenského a vyvolala tím po případě nebezpečí pro veřejný pořádek. Proto stíhá přísněji účastníky této vinné strany pro delikty, které by za jiných okolností bylo možno stihati po případě jenom na návrh osoby dotčené oním deliktem. Při stávce přihlíží zákon tak nepříznivě jedině na dělníky; při v-uce posuzuje přísněji jedině zaměstnavatele. Nemůže se tedy při v-uce dělník vůbec dopustiti přestupku podle § 3 zák. koalič., jako se ho nemůže dopustiti zaměstnavatel při stávce.

V-ky počaly v hospodářském životě hráti větší úlohu, jakmile zaměstnavatelé počali se organisovati a chtěli změřiti svoje síly s organisacemi dělnickými. Zaměstnavatelé přímo vyhledávali podnět ke srážkám, zrovna tak jako činívá dělnictvo nově teprve organisované. Slaveni 1. května v celé řadě závodů zejména německých vyvolávalo v-ky několikadenní. Tyto v-ky minuly však celkem beze vší pozornosti. Všeobecnou pozornost upoutala na sebe teprve v., kterou provedli průmyslníci dánští r. 1899 na 30.000 dělníkův, aby rozbili dělnické odborové organisace. Pokus se nezdařil, poněvadž vyloučení dělníci byli hojně podporováni i z ciziny. Rovněž minul se cílem útok, jejž podnikl anglický průmysl strojnický a loďařský a americký trust ocelářský na organisaci dělnickou pomocí v-ky. Dělnictvo bylo sice na čas oslabeno, ale za krátko jeho organisace byly mohutnější nežli před v-kou. Z nedávných v-uk dlužno připomenouti v-ku v saském průmyslu textilním r. 1905 a v-ku pražského dělnictva truhlářského o vánocích r. 1905.

Čím starší jest organisace zaměstnavatelů, tím spíše hledí dosíci smírné dohody s dělnictvem, tím více reservy si ukládá v použití tak dvojsečné zbraně, jakou jest v. Neboť v. nemá jenom pro zaměstnavatele za následek škody hospodářské, nýbrž uvádí je ještě v jiné nebezpečí. Jde-li o odbor, jehož výrobků je pro společnost nezbytně třeba, tu při v-uce může snadno býti vyvoláno přání, aby správa závodů tak důležitých pro veškerenstvo byla odňata pravomoci několika nezodpovědných jednotlivcův. Zaměstnavatelé počínají tedy chápati, že nesmějí zneužívati v-ky.

Způsob zahájení v-ky lišívá se od zahájení stávky. Stávka obyčejně vypukne, aniž dělnictvo dalo zaměstnavateli smluvenou nebo zákonnou výpověď z práce; naproti tomu v. bývá provedena pravidelně tím způsobem, že zaměstnavatel dá všemu dělnictvu najednou smluvenou nebo zákonnou výpověď, a vyhoví tak formálnímu požadavku zákona.

Podle úřední statistiky bylo v Rakousku r. 1906 celkem 44 v-uk, z nichž 21 připadalo na Čechy, 3 na Moravu, 12 na Dolní Rakousy, 4 na Štýrsko, 2 na Tyroly a po jedné na Slezsko a Halič. Pokud jde o odbory stížené v-mi, jsou na prvním místě odbory stavební, zaznamenávající 9 v-uk; potom následuje průmysl kovodělný s 8, textilníci se 7, strojnictví se 6, odbor dřevařský se 4, hornictví se 3, průmysl oděvní a sklářský se 2, průmysl kožedělný, papírnický a chemický vždy s 1 v-kou. Na v-kách bylo zúčastněno 580 závodů a 55.454 dělníků ze zaměstnávaných 59.808 dělníkův. Nejčastějším podnětem k v-kám byly mzdové požadavky dělnictva (17); zaměstnavatel předešel stávku a vyloučil dělnictvo, jakmile mu předložilo své požadavky; slavení prvního května bylo příčinou v-ky v 13 případech; jinými důvody bylo odepření práce pro závody cizí stížené stávkou, zastavení práce v jiných závodech téhož odboru. Z těchto posledních důvodů je vidět, kterak i mezi zaměstnavateli klade se nyní značný důraz na solidaritu naproti dělnictvu. Z v-uk v Rakousku skončilo za týden 13, za čtrnáct dní 27; déle nežli měsíc trvalo 7 v-uk, déle nežli čtvrt roku tři; nejdelší v. v úřední statistice zaznamenaná trvala 144 dní. — V-ky v Rakousku soustavně zaznamenává dílo, vydávané každého roku statistickým úřadem práce pod názvem »Die Arbeitseinstellungen und Aussperrungen in Österreich«. Mimo to sleduje je »Sociale Rundschau« a ovšem dělnický tisk, zejména Odborové sdružení českoslovanské a »Die Gewerkschaft«. LWr.