Ottův slovník naučný/Východoindická společnost

Ottův slovník naučný
Východní válka	Východoindická společnost	Východo-římská říše

Údaje o textu
Titulek:	Východoindická společnost
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 25-26. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související články ve Wikipedii: britská Východoindická společnost, dánská Východoindická společnost, francouzská Východoindická společnost, nizozemská Východoindická společnost

Východoindická společnost, jméno několika obchodních spolků, jež stát, ve kterém vznikly, nadal výsadami, aby povznesl obchod s Indii a zeměmi v Indickém a Tichém okeáně ležícími vůbec. Společnosti takové vznikaly v XVII. stol. v pobřežních státech severní Evropy, když námořní moc španělská a portugalská již byla poklesla. Celkem vzniklo pět velikých společností: anglická, hollandská, dánská, francouzská a švédská. Z těchto nejstarší a nejdůležitější jest:

1) V. s. anglická, založená 31. pros. 1600, kteréhožto dne královna Alžběta vydala londýnským obchodníkům sdruženým ve spolek Governors and Company of merchants of London trading to the East Indies privilegium, jímž dovoleno jim volně obchodovati po 15 let v zemích mezi mysem Dobré Naděje a průlivem Magalhãesovým. Společnost obdržela zvláštní pečeť, právo voliti si guvernéra a 20 direktorů a vydávati spolková nařízení (bye-laws). Původní kapitál společnosti činil 72.000 liber sterlingů. R. 1602 vypraveno bylo 5 lodí pod vedením kapitána Jamesa Lancastera, které přistaly na Sumatře, odkudž vrátily se s velikým ziskem. V letech 1604 a 1610 expedice opakovány s úspěchem větším a větším. Poselství od společnosti vyslané k »Velikému Mogulovi« vymohlo pravo obchodovati s Přední Indií. Odpor však Portugalců způsobil, že společnost nabývala v Indii půdy velmi pomalu, teprve r. 1640 stanula pevnou nohou v Madrasu a Hugli, kde založena skladiště. Privilegia společnosti bylo nutno čas od času potvrzovati, při čemž získávána vždy nová. R. 1661 král Karel II. potvrdiv staré výsady přidal právo vlastního civilního soudnictví, vydržování vojska a j.; od krále Jakula II. společnost obdržela dokonce privilej raziti peníze. R. 1698 vznikla nová společnost, která obdržela táž privilegia jako stará. Vzniklá takto konkurrence odstraněna byla splynutím obou společnosti r. 1708 pod jménem United East India Company. Zároveň akcie společnosti stanoveny pevně na 500 liber, vlastník každého podílu měl jeden hlas ve všeobecném shromáždění (the general court), direktoři však voleni jen z těch, kdo měli nejméně 4 podíly. V XVIII. stol. společnost velmi zmohutněla, podnikla celou řadu výbojů v Indii a stala se důležitým faktorem politickým. Vládě však stává se konečně tento »stát ve státě« nepohodlným a usiluje svůj vliv ve společnosti učiniti rozhodujícím. Po některých nezdarech podařilo se r. 1784 ministru Pittovi provésti zřízení státního kontrolního úřadu (board of control), jemuž měli býti podřízeni úředníci společnosti, hlavně pokud se týkalo vojenství a soudnictví. To byl počátek úpadku společnosti, která víc a více stává se státu nepohodlnou a v Indii neoblíbenou. Četná úřednická, civilní a vojenská místa poskytovala členům společnosti možnost své syny snadno a dobře zaopatřiti. R. 1806 zřízena byla pro ty, kdo chtěli by se věnovati civilní službě v Indii, zvláštní škola v Haileybury, pro úředníky vojenské pak zřízeny ústavy ve Woolwichi a Addiscounde. Během 1. pol. XIX. stol. společnost, která provedla z největší části podrobení Indie a byla nemilosrdnou její vykořisťovatelkou, stala se nenáviděnou u domorodců, zejména pak indické národní spolky usilovaly o její zrušení. Konečně po nebezpečném povstání sipáhů r. 1857 anglický parlament odhodlal se r. 1858 společnost zrušiti. Dne 30. kv. t. r. společnost měla poslední schůzi. Srv. též Indie, str. 594.

2) V. s. dánská obdržela svá privilegia r. 1612 od krále Kristiána IV. Nenabyla však nikdy velikého významu. R. 1732 obnovena byla pod jménem Asijská společnost, ale již r. 1772 monopol byl jí odňat, živořila však ještě několik desetiletí, provozujíc hlavně obchod s čajem.

3) Ve Francii vzniklo na poč. XVII. stol. několik společnosti pro obchod s Indií, ale teprve ministrovi Colbertovi (v. t.) podařilo se r. 1664 založiti velikou francouzskou V. -kou s. R. 1719 proměněna byla od Lawa v Compagnie des Indes, ale po padesátiletém trvání ztratila r. 1769 svůj monopol a zanikla. Nová společnost od vlády r. 1783 založená (t. zv. čínská společnost) zanikla na počátku revoluce (1790).

4) V. s. hollandská založena 20. bř. 1602 spojením několika menších společností vzniklých v l. 1595-1602. Vláda propůjčila společnosti monopol pro hollandský obchod východně od mysu Dobré Naděje až po úžinu Magalhãesovu. V krátké době Hollanďané nabyli vrchu na východoindických ostrovech, hlavně na úkor Portugalců. Ve stol. XVII. společnost rozkvetla úžasně, její akcie nesly neuvěřitelný zisk (na př. r. 1606 společnost vyplatila akcionářům dividendu 75%ní). R. 1637 společnost obdržela výhradní právo obchodu s Japanskem, r. 1641 odňala Portugalcům Malaku, r. 1656 Ceylon a r. 1663 nejdůležitější posice na pobřeží malabarském, v druhé pak polovici stol. XVII. Hollanďané nabyli rozhodné převahy nad ostatními evropskými státy námořními (Portugalci, Francouzi i Angličany). Ale již na sklonku téhož století společnost počíná upadati, hlavně následkem demoralisace úřednictva. Ve stol. XVIII. společnost klesá tak rychle jako kdysi mohutněla. Když za francouzské revoluce veliká čásť hollandských kolonií dostala se do rukou Angličanů, zasazena společnosti rána smrtelná. R. 1798 byla zrušena.