Ottův slovník naučný/Tvrz

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Tvrz
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 955. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tvrz

Tvrz: 1) T., u našich předků středověkých nazývalo se tak obydlí zemanské při usedlosti, skrovnější než hrad nebo zámek, obyčejně jedinká jen budova, ale přece jaksi pevné, aby mohlo býti hájeno proti útokům zbraněmi. — 2) T., pevnůstka, nyní opevnění, hradba, buď polní, zesílená polní nebo vyzděná a tu pak pevnost menších rozměrů (fr. fort, it. forte, fortino, angl. fort, castle, něm. Fort), může býti samostatná nebo součástkou opevnění většího: souhradbí, opevněného tábora a pevnosti, t-e t. zv. posunuté (forts détachés). T. samostatná zakládá se jen na místech, jichž nelze obejíti, tudíž při silnici neb železnici vedoucí rozsáhlými bahnisky neb málo schůdným horstvem na uzavření údolí, pak při břehu řek, jezer a moře, podél nichž se táhne důležité pojídlo, u mostu (viz Omosteň a Předmosteň). Třeba ji opatřiti dostatečně veškerým materiálem, potravinami (konservami, sucharem a pod.), střelivem atd. T-e, součásti většího opevnění, vybudovány užším nebo širším okruhem kolem jádra čili středu (viz Noyau) celé soustavy, s nímž a s t-emi sousedními musejí býti v dobrém spojení, avšak též zařízeny na obranu samostatnou, kdyby oblehatelem byly odříznuty od objektův ostatních. Prvním městem takovými t-emi obdaným byla Paříž již z 1. pol. XIX. stol.; později zařízena podobná s pásmem t-i střediska v Rak.-Uhersku, ve Francii, v Německu, v Rusku, v Italii a j., o nichž srv. Pevnost, str. 658 a 659. Srv. Hradba, Hradbí, Hradebnictví, Hrazení, Pevnůstka. FM.