Ottův slovník naučný/Tribunát

Ottův slovník naučný
Tribunál	Tribunát	Tribunia

Údaje o textu
Titulek:	Tribunát
Autor:	František Skočdopole
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 729. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Tribunát byl úřad tribunů. Ve Francii nazýval se tak jeden ze tří státních sborů zavedených konsulární ústavou Sieyèsovou z 18. brumairu (9. list.) 1799, podle níž první konsul měl výhradní právo navrhovati zákony, moc zákonodárná pak svěřena sboru zákonodárnému o 300 a t-u o 100 členech. T. radil se o návrzích vlády, jež pak prostřednictvím delegátů předkládal zákonodárnému sboru, jenž bez dalšího rokováni návrh přijal nebo zamítl. Každý člen t-u musil býti aspoň 25letý a bral roční služné 15.000 fr. Členové t-u byli voleni od senátu z t. zv. seznamu národních kandidátů, vyšlých z několikerého nepřímého volení od občanů v departementech vykonaného. Každoročně vystoupila pětina členův a byla nahrazena novým jmenováním, avšak vystupující mohli býti znova zvoleni, pokud byli na zmíněném seznamu. T. měl také právo předkládati vládě rozklady a přání, čímž nabyl velikého významu. R. 1803 Napoleon Bonaparte dokázal toho, že do t-u byli zvoleni samí lidé jemu oddaní, kteří 4. kv. 1804 navrhli senátu prohlášení císařství. Usnesením senátu z 18. kv. t. r. byl pak t. přetvořen tak, že větší polovička členů přešla do zákonodárného sboru, z ostatních pak utvořeny tři odbory, pro vnitro, zákonodárství a finance, jež zkoumaly vládní předlohy za předsednictví presidentů a kvestorů, jmenovaných od císaře. Tento zbytek moci t-u byl úplně zrušen 19. srp. 1807, kdy místo tři odborů t-u byly zavedeny tři příslušné kommisse ve sboru zákonodárném. Skč.