Ottův slovník naučný/Tresviri

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Tresviri
Autor: Otakar Jiráni
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 713. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Tresviri, lat., v Římě název tříčlených kollegií úřednických. Jednotlivý člen zval se triumvir a odtud utvořen nový, ale souznačný plurál triumviri. Náleželi k nim úředníci řádní i mimořádní; řádní jsou: 1) T. capitales, též nocturni zvaní; náleželi k t. zv. vigintisevirátu a zřízeni byli asi r. 289. Úkolem jejich bylo podporovati vyšší úředníky při vykonávání funkcí soudcovských. V soudnictví trestním náležel jim dohled na vězení, dohlíželi při popravě, přijímali udání, pátrali po zločincích a zatýkali je. Soudili též samostatně lidi nižšího stavu a otroky. Důležitou funkcí jejich bylo pečovati o klid a bezpečnost ulic v době noční. V soudnictví civilním příslušelo jim hlavně vymáhání pokut a kauci od praetora uložených. Za císařství přejal hlavní funkce jejich praefectus vigilum. – 2) T. aere argento auro flando feriundo, zvaní jinak t. monetales podle státní mincovny v chrámu Junony Monety na Kapitoliu. Doba zřízení úřadu toho jest neznáma. Byli správci mincovny a razili jménem senátu peníze stříbrné a zlaté. Od r. 27 př. Kr. byl vedle senátu i císař oprávněn raziti peníze zlaté a stříbrné; od r. 15 př. Kr. má císař právo to sám a vykonává je svými propuštěnci a otroky za dozoru správce císařské pokladny (a rationibus); senát obdržel tehdy právo raziti peníze měděné. – K důležitějším mimořádným úředníkům tohoto jména náležejí: 1. členové kommissí zřizovaných k přidělení státních polností (t. agris dandis assignandis) a k zakládání kolonií (t. coloniae deducendae). Voleni byli v komitiích tributních; číslo 3 bylo časté, ale ne jediné. Úřední doba jejich končila se vyplněním úkolu na ně vzneseného. – 3) T. epulones (viz Epulones). – 4) T. mensarii. Zřizováni byli čas od času k upravení poměrů dlužnických. Za tím účelem pověřováni řízením státní úvěrní banky (mensa publica), z níž vypomáhali zadluženým občanům. Tak se stalo na př. za II. války punské. – 5) T. rei publicae constituendae. R. 43 př. Kr. Octavianus (Augustus), Antonius a Lepidus vešli ve spolek, aby soustředili v rukou svých veškeru moc státní, a téhož roku dali si jej zákonem Titiovým potvrditi na 5 let, po jejichž uplynutí obnoven na dalších 5 let. T. tito opatřeni byli mocí konsulskou; ostatní úřady sice zůstaly, ale osazovány od nich. Měli dále neobmezenou moc soudní a nebyli vázáni provokací. Půdu státní mohli nejen libovolně přidělovati, ale i soukromou půdu vyvlastňovati. O.J-i.