Ottův slovník naučný/Tornády

Ottův slovník naučný
Tornada	Tornády	Torná kola

Údaje o textu
Titulek:	Tornády
Autor:	František Augustin
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha: J. Otto, 1906. S. 586–587. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tornádo

Tornády (špan. tornados) jsou mohutné vzduchové víry, větších rozměrů než smršť (v. t). Nejlépe známy jsou ze Sev. Ameriky, kde se objevují nejčastěji a působí ohromné škody. Vyskytují se nejvíce pod 40° s. š., na velikých rovinách mezi Skalními horami a horami Alleghanskými; zejména státy Missouri, Kansas, Georgia, Illinois a Iowa bývají jimi postihovány; řidčeji objevují se v státech východních, v horském terrainu pak scházejí téměř úplně. Pokud jde o frekvenci, t. mohou vznikati v kterékoli době roční; s převahou však tvoří se v časné době letní a pozdním jaru; zimní měsíce vykazují frekvenci nejmenší. Z 1000 případů vykazují tu:

leden	únor	březen	duben	květen	červen
12	50	84	172	186	157
červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec
127	81	63	23	30	15

V periodě denní připadá největší čásť t-ád na dobu mezi 4. a 6. hod. odpolední, nejmenší na dobu mezi 6. a 8. hod. dopolední. Speciálně pak v 1000 případech jeví příslušná období tuto frekvenci:

půlnoc—2 h,	2—4 h,	4—6 h,	6—8 h,	8—10 h,	10 h—poledne
17	16	9	8	18	51
poledne—2 h,	2—4 h,	4—6 h,	6—8 h,	8—10 h,	10 h—půlnoc
91	216	288	152	82	52.

Finley klade maximum denní frekvence, pokud jde o vznik, mezi 3. a 4. hod. odpol.; zřídka vzniká t-da po 6. hod. odpol., avšak t-da kolem 5. hod. odp. vzniklá může se stejnou silou udržeti až do 8. hod. večer. Průměrná rychlost, s kterou t-da postupuje, činí asi 40 km v hodině, tedy 13½ m ve vteřině. Šířka prostoru jimi zasaženého bývá však obyčejně menší než 300 m, velmi často pak menší než 150 m. Délka dráhy kolísá mezi 1280 km na jedné a 3 km na druhé straně; průměrně činí kol 50 km. Doba průchodu t-dy daným místem pohybuje se mezi 10 vteřinami až 30 minutami; v průměru vykazuje 6 — 7 min. T. dostavují se obyčejně za mírných, jižních větrů, jsouce provázeny bouřemi a deštěm, v četných případech také krupobitím. Směr jejich dráhy bývá od jihozápadu na severovýchod, nicméně přicházívají někdy i od severozápadu nebo jihu, téměř nikdy však od východu. Jejich nejčastější vystupování v uvedeném území lze vysvětliti takto: v létě je nad Spoj. Obcemi rozdělení tlaku velmi pravidelné, při čemž zpodní vrstvy vzdušné neobyčejně se oteplují, tak že tu teploty o 40° C a více jsou zjevem téměř obyčejným. A toto vysoké oteplení zpodních vrstev vzduchových je vzhledem k labilní rovnováze jejich podnětem k vytvoření mohutných vzdušných vírů. Podmínky pak, za nichž t. se tvoří, jsou: obor nízkého tlaku postupuje směrem k údolí dolního Mississippi. Podoba tohoto oboru je ellipsovitá ve směru osy jihozápad-severovýchod. Jeho existence má za následek mocné proudění severních studených větrů z Britské Severní Ameriky a teplých větrů od zálivu Mexického ke středu depresse, při čemž oba tyto různorodé proudy přiblíží se k sobě tak, že osa depresse tvoří tu mezi nimi hranici ostře vyhraněnou Tak vzniknou po obou stranách její veliké kontrasty teploty i vlhkosti vzduchu, z nichž pak, a to na jihovýchodní straně depresse, v oboru teplých větrů jižních, tvoří se t. Vzhledem k podstatě své i původu t. jeví na postiženém okrsku mohutný ssavý pohyb vzduchu směrem do centra víru, v němž panuje tlak velmi nízký. Uzavřené nádoby pukají, zátky v lahvích vyletují, stěny domů zdají se v některých chvílích, jakoby se měly na všecky strany rozvaliti. Mechanická činnost t-da směřuje však vzhůru vynášejíc předměty do vzduchu. O mohutnosti t-dy lze si stěží učiniti představu; John R. Musick líčí účinky dubnové t-dy v Missouri 1899: »Při vzniku bouře létaly vrata, střechy, ano i celé domy kolotajíce a víříce až do výše 100—130 m.

Viděl jsem v bouřlivém mraku kolo od vozu, ba dokonce i dvě těla lidská. Jeden dům byl vyzdvižen do výše 30 m, kde se najednou v tisíce kusů roztrhl. Tři osoby byly bouří uchváceny, do vzduchu vyneseny a odtud opět asi po 400 m zvolna a živoucí ještě k zemi sneseny. Jeden kůň byl však dokonce na 3 km daleko odnesen. Stromy byly rvány ze země i s kořeny a celá země vyhlížela jako po dynamitové explosi.« 

Tato stránka potřebuje rozšířit.

Můžete Wikizdrojům pomoci tím, že ji vhodně rozšíříte.
Důvod nebo poznámka: doplnit obrázek

Č. 4363. Tornádové mraky (dle Finleye) ve 4 stadiích vývoje. (Č. 4. při přechodu přes řeku)

Průměrná škoda t. způsobená páčí se v období 1889—96 ve Spoj. Obcích na 3 mill. dollarů ročně; naproti tomu jediná t-da st.-louiská z 27. kv. 1896 způsobila škody na 12 mill. doll, a zahubila na 306 osob. Rychlým výstupem vodních par ve víru a kondensací těchto vzniká nad t-dou pravidelný mrak bouřkový, který rychle roste a dolu trychtýřovitě se šíří; tato trychtýřovitá podoba (»sloní chobot«) je charakteristickou známkou t-dy, při čemž však i při téže t-dě mohou nastati různé komplikace několika takových chobotů (viz vyobraz, č. 4363.). Vedle t. pozemní rozeznáváme také t. mořské (Eknephias, Chubasco), podobný to cyklon, hlavně ze záp. pobřeží Afriky od mysu Verde až po zátoku Beninskou. Ag.