Ottův slovník naučný/Tomášik

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Tomášik
Autor: Jaroslav Vlček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 526. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Samo Tomášik

Tomášik Samo (* 1813 v Jelšavské Teplici — † 1887 v Chyžném), ev. kněz a spis. českosloven. Když si jej r. 1834 v Chyžném zvolili za kazatele, vydal se ještě do Berlína na universitu doplnit své vzdělání. Cestou pobyl také v Praze, poznal zde tehdejší obec literární a byl přítomen i českému odpolednímu představení nedělnímu v divadle stavovském. Chatrným účastenstvím obecenstva a nehodným podružím, ve kterém tehdy v Praze živořil náš národ, jsa rozbolestněn, T. dodal si mysli vzletnými verši, jimiž vyslovil důvěru v lepší budoucnost: Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije (tiskem poprvé ve Fejérpatakyho kalendáři v Lipt. Sv. Mikuláši 1838); píseň, jíž podložen nápěv polského mazúru, znárodněla. Od r. 1834 T. otiskoval řadu písní v duchu lidovém (Hej, pod Muráněm, to je krásný svět; Nic se nestarejme, chlapci od Šajavy; Kochal jsem anjela, čerta jsem vzal a j.), které záhy se ujaly obecně. Od dob Štúrova „Orla Tatranského“ T. psal domácí slovenštinou, novellisticky popularisuje látku dějepisnou ještě v letech sedmdesátých. Sebrané písně T-ovy, české i slovenské, vyšly v Ústřední knihovně v Pr. 1888. (Životopis v „Sokole“ Dobšinského II, 1861, 25 a Pauliny-Tóthově II, 1863, 251.) Včk.