| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Tomášek |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 525–526. Dostupné online |
| Licence: |
 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Václav Jan Křtitel Tomášek |
Tomášek Václav Jan, hudební skladatel český (* 17. dub. 1774 ve Skutči — † 9. dub. 1850 v Praze). Otec jeho byl obchodník plátnem a T. nejmladším ze šesti synů. Velmi záhy jevil neobyčejné schopnosti k hudbě a učil se po dvě léta u ředitele kůru Wolfa v Chrudimi houslím a zpěvu. K dalším vzdělání byl poslán r. 1787 do Jihlavy, kdež byl altistou u minoritů, jejichž chorregentem a varhaníkem byl frater Donat, nejlepší ze žáků Segerových. R. 1790 pokračoval ve studiích gymnasijních v Praze, kde ve prázdných chvílích zabýval se hrou klavírní, jakož vůbec byl v hudbě po výtce samoukem, vzdělávaje se na základě učebnice Marpurgovy, Kirchenbergerovy a Mathesenovy, zejména v komposici. Na divadle slyšel po prvé Mozartova Dona Juana a večer ten měl rozhodující vliv na jeho hudební vývoj. Začal i komponovati a složil Dvanáct uherských tanců pro klavír, pak i píseň. R. 1794 vstoupil do logiky a studoval kontrapunkt. Seznámiv se s Koželuhem, Wintrem a Seyfriedem, stal se učitelem hudby v několika šlechtických domech, čímž jeho hmotné postavení zlepšilo se tak, že mohl v soukromém svém studiu hudby zdatněji pokračovati. R. 1797 T. počal studovati práva, vedle toho však stále pilně zabýval se hudební theorií. Hluboce naň působil r. 1798 L. van Beethoven, který několikráte vystoupil v sále konviktském. Ukončiv studia právnická, T. zabýval se již pilně komposicí a stýkal se s kruhy hudebními, jako s abbé Voglerem, Naumannem, dr. Torklem a Janem L. Duškem. R. 1805 T. složil hudbu na Bürgerovu Lenoru, která učinila na hraběte Buquoie dojem takový, že na T-ška naléhal, aby vstoupil k němu do služby jakožto skladatel. T. tím získal klidné postavení a začal komponovati vedle šesti eklog pro piano operu Serafium (text od Dambeka), která však teprve r. 1811 se značným úspěchem byla provozována, tak že potom složil T. druhou operu Olvaro (posud v rukopise). R. 1810 vydal Šest rhapsodií pro piano (u Haase v Praze) a r. 1813 Šestero písní českých (u Enderse v Praze). I když T. se oženil, pojav za choť sestru básníka Egona Eberta, zůstal v užívání všech hraběcich beneficií a působil pak nejen jako skladatel, ale také jako učitel, vzdělav veliký počet pianistů, jako byli: Kittel, Kuhe, Dreyschock, Schulhoff, Tedesco, Sig. Goldschmidt, Voříšek, Würfel a j. T. bydlil stále v Praze, vyjížděje toliko občas do Vidně, Teplic nebo Marianských Lázní. Skladeb T-škových, vynikajících vzletnou, ušlechtilou a bohatě plynoucí vynalézavostí a fantasií i důkladností zároveň, vyšlo asi 100, pro sbor, klavír a zpěv a hlavní z nich mimo uvedené jsou: Missa cum graduali et offertorio pro orch., kantáta ke třetímu zasnoubení cís. Františka I., symfonie do C a do Es, tři kvartetta, kontrapunktické kvatuor pro piano, housle, violu a cello, trio, koncerty pro piano s prův. orchestru, sonáty, množství variací, tanců, valčíků pro piano, eklogy, dithyramby, rhapsodie pro piano, množství německých i českých písní a j.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Václav Jan Křtitel Tomášek