Tisa (maď. Tisza, něm. Theiss, uŘímanů Tisia, Pathissus, uHérodota snad Tibisis), největší pobočka Dunaje, odvodňující celé východní Uhry, pramenící se vKarpatech vuher. komitátě marmarošském na hranicích haličských blíže průsmyku jablonického nedaleko vrchoviska Prutu a Černé Bystřice ze dvou zdrojnic Bílé Tisy (Fehér Tisza) a Černé Tisy (Fekete Tisza). Tato vzniká soutokem horských bystřin, stékajících se sv. svahu Svidovce, ona pak vyvěrá na již. úpatí Černé hory. Spojivše se uNovoselice, spějí směrem Černé Tisy kjihu a přijímají Vyši, zjv. přitékající. Zde T. obrací se kzáp., míjí Marmarošský Sziget (274m), přibírá vširokém již údolí sprava plynoucí Tarač a Tarabol. Opustivši uHusztu marmarošský komitát a zesílivši se Nagy Agem, pozbývá rázu horské řeky, neboť rychle proudící průhledná voda kalí se víc a více bahnem, rychlost ustává, tak že již uTiszaujlaku T. má ráz rovinný. Za uvedeným místem přijímá sprava Boršavu, sleva Tur, a pak první větší svou pobočku slevé strany Szamos, činí veliký záhyb na sever, jako by se chtěla spojiti sLatorcou. Ale ktomu dochází teprve pod vinorodými stráněmi tokajskými, kde ústí Bodrog, zesílený Ondavou a Latorcou. Rozsáhlá bařinatá rovina mezi oběma řekami sluje ostrovem Bodrožským (Bodrogköz, Hosszúrét). Od Tokaje (113m) T. teče líným tokem, tvoříc rozsáhlé bařiny, četná mrtvá ramena a tůně, hojné maeandry směrem kjz., přijímá sprava Sajavu (Slanou), zesílenou Hernadem, Jageru a naposled stéže strany Zaďvu uSzolnoku (93m), kde obrací se kj. a teče parallelně sDunajem ve vzdálenosti 90km. Další přítoky přicházejí pouze slevé strany, jako je soutok Černého, Bílého a Bystrého Kriše, které odvodňují Biharské hory a vtékají uCsongradu do Tisy. Druhá mocná pobočka, Máruše, protékající celé Sedmihradsko, vlévá se do Tisy proti Szegedinu; před samým ústím Tisy do Dunaje přivádí ještě vody zBanátu Béga, zvětší části usplavněná nebo sledovaná samostatným průplavem Béžským. Oněco výše uBács Földvaru ústí do Tisy jiný průplav Františkův nebo Báčský, zbudovaný vl. 1793 až 1801. T. pak sama vlévá se proti Slankamenu, pod Titeljem do Dunaje, přivádějíc mu vodu zpoříčí 152.950km² velikého. Tímto jakož isvou délkou 1358km (při 470km přímé vzdálenosti vrchoviska od ústí) vyniká inad Labe. Avšak na tento dlouhý vývoj řeky připadá nepatrný spád, který od vtoku Szamose až kústí jejímu činí pouhých 40m, t. j. 0.03m na 1km, čili polovici spádu sousední části Dunaje, tekoucího o9m výše. Následkem toho T. rozlévá se vrozsáhlé bařiny, oživené nesčetným vodním ptactvem iželvami. Aby získána byla úrodná půda a zkrácena vodní doprava, prováděna jest od r. 1865 horlivě regulace řeky, kterouž již r. 1890 získáno bylo 15.748km² půdy kultury schopné. Ale regulace tato měla vzápětí dvě pohromy. Jednak zmenšením vodní hladiny zmenšilo se vypařování vody a tím ivodní srážky. Následkem toho Hortobagyská puszta, kdysi žírná, úrodná »zahrada Uher«, přeměnila se ve step. Za druhé voda svedená vúzké řečiště nemohla volně se rozlévati, ale také ne rychle odtéci jedním korytem, tak že způsobila vjiných částech ohromné záplavy. Tyto postihly zvláště Szegedin, kde mimo to usazující se bahno zvýšilo dno řeky, a tak následovaly několikráte za sebou katastrofy, jmenovitě r. 1879, kdy T. stoupla oplných 8m a zahynulo na 2000 lidských životů. Nyní normální šířka Tisy měří uTiszaujlaku 87, Tokaje 98, Szolnoku 135, Szegedinu 128, uTitelje 232m. Splavna je T. pro vory a čluny od Tiszaujlaku, pro parníky sice od Tokaje, ale pravidelné parolodní spojení je na dolním toku zTitelje do Szegedinu, někdy ido Szolnoku. Velikou důležitost má bohatství rybní, jak maďarské přísloví praví, že dříve ryby tvořily třetinu celé Tisy. Zvláště tažné ryby, jako losos, rády používají tichých, hlubokých vod jejích vdobě tření. Za to obyvatelstvu obtížné jsou mraky jepic (Palingenia longicauda Ol.), vznášejících se nad bařinami. Vdávných dobách Dunaj používal snad dolní části řečiště Tisy, vytékaje asi od Vácova řečištěm Zaďvy na jv. kSzolnoku, nebo snad někde níže. Supán soudí, že aspoň čásť toku Tisy mezi Törökbecsem tvořila kdysi řečiště Dunaje. Zajímavá je také okolnost, že T. své řečiště posunuje kzápadu ročně asi o30cm.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Tisa