Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Tetřívek

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Tetřívek
Autor: Bohumil Bauše, Josef Václav Rozmara
Zdroj: Ottův slovník naučný: Dvacátýpátý díl. Praha: J. Otto, 1906. S. 303. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tetřívek obecný

Tetřívek (Tetrao tetrix) od tetřeva liší se velikostí i barvou. Sameček jest 58—65, samice 45—50 cm dlouhá. U kohoutka jsou vnější péra ocasní lyrovitě na venek zahnuta, jest černý s modrým kovovým leskem na voleti a 2 bílými pásy v křídle; slepice jest černohnědá, rezivě skvrnitá a ocas jest jen slabě vykrojený. Bše.

T. libuje si více v lesích listnatých než v jehličnatých, kdež se živí lístky a bobulemi i semeny a s obzvláštní zálibou požírá jehnědy březové. Toká v březnu a dubnu na louce nebo na lesních holinách, kdež shromažďuje se v té době několik kohoutků, kteří mezi sebou urputně bojují o slípky. Tokání počíná se za ranního šera pšoukáním a končí se bubláním či kodrcáním daleko slyšitelným, při němž kokoutek s nataženým krkem do kola se točí a pitvorně poskakuje. Při východě slunce přestává bublati a odchází se slípkami do houštin. Z nedostatku slípek vlastního rodu t. páří se též se slepicemi bažantími, ba známy jsou příklady, že i slepici domácí t. na kraji lesa kodrcující pojímal a oplodnil. Hnízdění tetřívčic začíná se v polovici května, za tři týdny vylíhne se 6—10 mladých, které živí se mravenčími kuklami, v prvých dnech utíkají se v čase nebezpečí pod křídla matčina, ale již za sedm dní hřadují dobře na stromy. Celá rodina i po vybarvení mladých zůstává až do jara pohromadě. Staří kohouti na zimu shlukují se v hejna a na jaro opět se rozletují po revíru. T. prospívá chutnou, jemnou zvěřinou, škody nečiní veliké. Podle nových pokusů možno jej dobře před dobou tokání usaditi v honbišti nenasytností lovců zpustošeném, potřebuje však klid v polesí, v němž sídliti má. Také nepřátele zvěře tetřívčí, zejména lišky, dlužno pilně hubiti. Pravý myslivec odstřeluje pouze staré t-vky, a to z jara na tokaništi, ze záštitů zvlášť k tomu zřízených, v nichž se byl časně z rána ukryl. Tiše se chovaje, lovec vábničkou neb ústy napodobuje hlas roztouženého kohoutka a tak přivábí si na dostřel žárlivé t-vky. Někde loví též v jeseni mladé kohoutky tetřívčí před psem ve mlazinách. Roz—a.