| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Tavrická gubernie |
| Autor: |
Pavel Papáček |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 132–133. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Tavrická gubernie |
Tavrická gubernie (Taurie) rozkládá se jednak na pevnině, jednak zaujímá poloostrov Krym. Měří 63.447 km². Na sz. hraničí s gub. chersonskou, na sv. s jekatěrinoslavskou, ostatek hraničí s mořem. Celá čásť pevnozemská a větší severní čásť Krymu jest rovinatá, v jižní části Krymu jsou hory (hornatina zaujímá asi 1/12 celé gubernie). Hlavní pásmo tohoto horstva (Tavrickým zvaného) rozkládá se od Balaklavy až skoro k Feodosiji a sluje Jajla; nejvyšší vrcholy jsou Roman-Koš (1570 m) a Catyrdag (1564 m). Geologicky největší čásť gubernie náleží k útvaru třetihornímu, nejzápadnější části k alluviu. Tavrické hory vykazuji vrstvy soustavy křídové a jurské. Půda jest černozem. Na západě pevnozemské části veliké plochy pokrývá sypký písek (asi 150.000 děsjatin), jenž někdy zanáší i kraje kultivované. Na jižním pobřeží Sivaše a na mnohých místech jiných jsou četné slatiny. Moře Azovské i Černé tvoří mnohé zálivy a límány. Sivaš čili Gniloje more (Shnilé moře) odděluje od Azovského moře kosa Arabatská 115 km dlouhá. Četné kosy i jinde. Jezer jest mnoho; jsou jednak slaná (okolo 300: Geničeské, Čokracké, Tobečické, Čongarské a j.), jednak sladkovodní. Řek jest málo; horské řeky kromě toho v létě vysýchají. K oblasti Černého moře náleží: Dněpr, Bulganak, Alma, Černá říčka, k oblasti Azovského Berda, Moločnaja, Salgir. Podnebí na severu je nepoměrně chladnější (mrazy i -27°) než na jihu. Nejpříjemnější je na jv. poloostrova Krymu mezi Jajlou a mořem (ruská Riviéra). V Orlově prům. teplota roční 8·6°, v Kerči 11·3°, v Simferopoli 10·1°, v Sevastopoli 12·2°, v Jaltě 13·4°. Srážky vodní rovněž nestejné. V severní části Krymu i jen 200, v Jaltě 508 mm. Obyvatelstva jest 1,443.566 duší. Nejřidčeji obydleny jsou krymské stepi: na 100 mužů připadá 90 žen. Nejistá data o národnosti vykazují 70·8% Velkorusů, 12·2 Tatarů, 6·8 Němců, 4·4 židů, 3·5 Bulharů, ostatek jsou rozmanití národové jiní, mezi nimi i něco Čechů. V pevninských újezdech převládají Rusové, na Krymu Tataři. Německé kolonie jsou hlavně v poříčí Moločné. Podle náboženství (data z r. 1897) činí pravoslavní 73·79%, starověrci a p. 0·89, katolíci 2.-, evangelíci 4·81, muhammedáni 13·14, židé 4·57%. T. g. zajímavá je tím, že většina půdy, t. j. 91·5%, náleží soukromníkům, aerární a údělné půdy jest 5·7%, jiné 2·8% (z toho více než polovička je půda vakufní, t. j. náležející k muhammedánským mečetám nebo školám. Hlavním zaměstnáním všeho obyvatelstva jest zemědělství a chov dobytka; jen na jihu vystupuje v popředí vinařství (v poslední době šíří se však i v pevninských újezdech): sadařství a pěstování tabáku (jež však nyní spíše upadá). Kdežto dříve valná čásť gubernie byla nekonečnou stepí (na pevnině slula stepí Nogajskou), na níž pásly se jen ovce, dnes veliká čásť stepi jest zorána (63·6%, z čehož více než polovička se osévá). Z obilnin pěstuje se hlavně pšenice 35,729.000 pudů), žito (9,476.000 p.), ječmen (22,591.000 p.), oves (2,866.000 p.), kukuřice (1,253.000 p.), proso (1,065.000 p.), brambory (3,526.000 p.). Lesy jsou jen v jižní hornaté části (zaujímají 261.477 děsjatin půdy). Rozvoj zemědělství zmenšil chov dobytka, jmenovitě ovcí (2,136.050), skotu (405.210), koní (353.858), prasat (173.740). Z jezer solných a Sivaše dobývá se mnoho soli (12·6 mill. pudů). Průmysl neveliký. Továren a závodů je 741 (r. 1897), zaměstnávaly asi 7000 dělníkův a vyrobily zboží za 6,610.000 rub. Nejvíce bylo mlýnů (roční výroba za 1·6 mill. rub.), továren na tabák (výroba 1·17 mill. rub.), sleváren, mydláren a svíčkáren, vinopalen a cihelen. Obchod vnitřní soustřeďuje se na výročních trzích. Vyváží se hlavně obilí. Z lodí do přístavů t-ké g. přijíždějících nejvíce bylo anglických (ruských 10% všech). Spojovací prostředky: Moře Černé volné jest pro plavbu celý rok, Azovské větší čásť roku. Hlavní přístavy Feodosije, Jevpatorije, Berďansk, Geničesk, Sevastopol a Kerč. Z řek splavný jest Dněpr; na něm 10 přístavů. Železnic jest 699 verst, říšských silnic 758, ostatních asi 5000 verst. Škol v t-ké g-ii jest (i s muhammedánskými) 984; z toho selských 793, středních 37 (4 muž. a 7 ženských gymnasií, 2 muž. a 4 žen. progymnasia, 4 reálky, 2 učitelské ústavy, duchovní seminář atd.). Žactva 30.882. Znalost čtení a psaní málo rozšířena (16·5%). Nejvíce mezi kolonisty (42·5%) a Tatary (16—27%). Nemocnic je 75, lékáren 67. Jižní břeh Krymu jest důležit klimatickými léčebními stanicemi (mořské lázně, horský vzduch, hrozny). Také v Jevpatoriji jsou mořské koupele a v Sakách bahenní lázně. Gubernské zemstvo vydává ročně 640.992 rub., újezdní zemstva 2,085.809 rub. Újezdů jest osm. Na pevnině tři: berďanský, melitopolský a dněprovský; na Krymu pět: perekopský, jevpatorijský, simferopolský, feodosijský a jaltský. Hlavním městem gubernie jest Simferopol. Pp.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tavrická gubernie