Třebechovice pod Orebem (lat. Altus Pons, něm. Hohenbruck), město ve vých. Čechách, 238 m n. m., při žel. tr. Praha–Král. Hradec–Mittelwalde, v hejtm. a okr. královéhradeckém, má 422 d., 3377 obyv. č., 1 n. (1900). Město rozkládá se po obou březích Dědiny, která dělí město ve dvě nestejné části (spojené vysokým dřevěným mostem): Staré a Nové město. Na lev. břehu leží větší část města, Nové město, jež má čtverhrané náměstí se 2 statuemi (Panny Marie a sv. Trojice) a obklopené jednopatrovými domy. Do náměstí hledí nově vystavěná radnice s vížkou a hodinami, kde chová se vedle dvou podobizen P. Bonaventury Pitera a dra Jana Helda, několik listin z doby Trčkovské, starých pečetí a starých helmic ze XVII. stol. a také i práva konšelská. Nedaleko radnice stávala tvrz, která za vlády Trčkovské byla zpuštěna a r. 1544 připomíná se naposled. Far. kostel sv. Ondřeje v nynější podobě z r. 1740 (ve XIV. stol. far.) s freskou z r. 1780 od Josefa Kramolína. Na pravém bř. Dědiny rozkládá se Staré město a památné v dějinách návrší hora Oreba, hřbitovní kostel Božího Těla, k němuž stoupá se po 50 kam. schodech. Na hoře Oreb konány od r. 1419 často valné hromady jako demonstrace politicko-náboženské. R. 1420 shlukly se zde ozbrojené zástupy kolem kněze Ambrože, rozníceny jeho slovem a vedeny Hynkem Krušinou z Lichtemburka, Divišem a Bořkem z Miletínka, Jakubem Kroměšínem z Březovic a Hertvikem z Rušinova táhly odtud přes Mnich. Hradiště na pomoc Praze. Dne 2. kv. 1420 vešly ve slavném průvodě do Prahy za velikého jásotu Pražanů vítajicích radostně »boží bojovníky« kraje královéhradeckého. Tak hora Oreb stala se známou po celém království nejen konanými zde tábory, nýbrž mocnou stranou zvanou odtud »Orebskou«. Ve městě je evang. kostel a fara, 2 obec. šk. o 10 tř. pro chl. a dív., 3tř. měšť. šk. pro chl., pš,, telegraf, četn. stanice, lékárna, obč. a rolnická záložna, spoř. a zálož. spolek; továrny na kůže, obuv, zboží zámečnické, 3 válc. mlýny, měšť. pivovar a vedle zemědělství jako domácí průmysl hrnčířství, kamnářství, obuvnictví a týden. a výroč. trhy. Obyvatelstvo třebechovické zabývalo se za starších dob také předením a tkaním látek a bílením plátna a příze. Rovněž hrnčířství za starodávna dosáhlo náležitého rozkvětu a hliněné zboží »třebechovické« známo bylo po dalekém okolí. Dosud, ač řemeslo toto je v úpadku, rozváží se hliněné zboží »třebechovické«, zejména hrnce, po širém okolí. Kdy a od koho město založeno, neznámo. Ve XIII. stol. stával zde již kostel. Za Jaroslava Trčky z Lípy T. nadány erbem městským (vyobr. č. 4409.): ve zlatém štítě s korunou spatřuje se ostrev barvy černé. Za válek husitských držel T. Hynek Hlaváč z Dubé, jehož předkové tu seděli od XIV. stol. Po r. 1450 připomíná se Přibík Kroměšin z Březovic, jehož dcera a dědička prodala T. ke konci XV. stol. Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy, jenž je připojil k panství opočenskému. V T-cích narodil se P. Bonaventura Piter, Ignác a Jan Theob. Heldové.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Třebechovice pod Orebem 