Ottův slovník naučný/Týnice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Týnice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 972. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Týnice
Související články ve Wikipedii:
Týnec nad Sázavou

Týnice: 1) T., Tejnec, osada v Čechách, hejtm. a okr. Slaný, fara a pš. Koleč; 13 d., 59 obyv. č. (1900). – 2) T. Kamenná, ves t., viz Týnec 11) Mnichovský. – 3) T. Labská viz Týnec 9). – 4) T. nad Sázavou, kdysi městečko, nyní far. ves t., na lev. bř. Sázavy, hejtm. Benešov, okr. Neveklov; 30 d., 345 obyv. č. (1900), kostel sv. Šimona a Judy (ve XIV. stol. far.), r. 1755 obnovený, 7tř. šk., spořit. a zálož. spolek, četn. stanice, pš., telegraf a žel. stanice na trati Vrané-Jílové-Čerčany, starý zámeček a dvůr arcivév. Fr. Ferd. d'Este a válcový mlýn. Nad řekou Sázavou stával na vysoké skále hrad, jenž byl původ. sídlem vladyk z Týnice, potom seděli zde Medkové z Valdeka, Mikuláš Trčka z Lipy, pánové z Klinšteina, Velemyslští z Velemyšlevsi; r. 1607 koupila zboží týnické Dorota Hodějovská z Hodějova, její syn Adam účastnil se odboje stavů ces., začež jemu z trestu mezi jinými statky T. od král. komory zabrána a prodána (1623) Pavlovi Michnovi z Vacinova. Další historie T. je táž jako při Konopišti, k němuž T. připojena. Zvláště zajímavá je tu románská hradní kaple, z nejvzácnějších památek z počátku křesťanství v naší vlasti. Stojí tu asi tisíc let. Časem zpustla a nyní slouží za kůlnu a chlívek. – 5) T. Smrková viz Týnec 14) Smrkový.