Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Supplika

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Supplika
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 388. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Supplika, prosba. Ve starším právu českém nazývaly se tak (po způsobě římských supplikací) žádosti, kterými strany nespokojené s pravoplatným rozsudkem, z něhož nebylo vlastně již dalšího odvolání, obracely se k panovníkovi s prosbou, aby vyřízený již spor znova byl revidován, a aby byl vynesen nový rozsudek. S-ky takové přijímala česká dvorská kancelář zvláště za Rudolfa II., když král se usadil trvale v Praze. Stavové neradi viděli zmíněné supplikování a nazývali je proto »nezbedným«.