Ottův slovník naučný/Superficies

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Superficies
Autor: Josef Vančura
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 385–386. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Superficies, lat., povrch.

S. v právn. jest věcné právo k cizímu pozemku záležející v tom, že superficiář může budovy a jiných zařízení na pozemku jsoucích (stromů, plodin) trvale užívati, začež povinen jest vlastníkovi pozemku odváděti plat pozemkový, solarium. S. vznikla ve právě římském pronajímáním státních pozemků v (ager publicus) navždy nebo na dlouhou dobu za tím účelem, aby nájemce na pozemku vystavěl dům a užíval ho. Časem dostalo se mu zvláštní soudní ochrany praetorským interdiktem de s-ebus a posléze i věcných žalob podle obdoby žalob vlastnických (reivindicatio utilis, actio negatoria, a. confesoria). Právo superficiární liší se od služebnosti, najmě osobních, jednak tím, že poskytuje obsáhlejší oprávnění k pozemku, jednak že není vázáno na osobu oprávněného, nýbrž může býti zcizeno a přechází též na dědice; od práva nájemcova pak rozeznává se svou věcnou povahou. Též právo rakouské uznává s. jako jeden z případů t. zv. dominium utile v §§ 1125 a 1147 rak. obč. z. J.V.