Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Strachovský ze Strachovic

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Strachovský ze Strachovic
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 184. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Strachovský ze Strachovic, příjmení staročeské rodiny vladycké (erbu tří kolmých pruhův), která pocházela bezpochyby ze vsi Strachovic (v záp. Čechách u Boru). Předek jejich Václav vyženil (ok. r. 1542) statek Lažany s Veronikou z Drajlinkova a žil ještě r. 1576. Jindřich, bratr jeho, držel Žitín a přikoupil r. 1567 pustinu od Jiříka Kokořovce. Po Václavovi byl syn Petr, jenž držel Lažany ještě r. 1582, ale, jak se zdá, zemřel bez dědicův, neb Lažany držely po něm sestry Mariana Vamberská a Anna Pikhartova a od r. 1595 tato sama. Po Jindřichovi, jak se zdá, byli synové Adam Jindřich, Krištof, Jiřík, Jan a Danihel. Starší dva prodali r. 1591 Žitín mladším bratřím. Adam odstěhoval se pak na Moravu, kdež vyženil před r. 1592 statek Dubenky s Annou Dubenskou z Dubenek a zdědiv jej r. 1595, ještě r. 1598 přikoupil ves Prostý. Byl muž vzdělaný, r. 1597 stal se menším písařem zemským a ok. r. 1619 přeložil spis Balšám duše. (Viz Jirečkovu Rukověť, II., 246.) Jmění jeho zdědila dcera Judita, vdaná Hozlaurova. Jiřík, skoupiv od bratří Žitín, prodal jej r. 1598 a žil pak v Nepomuce. Bratr jeho Jan držel dvorec ve vsi Horní Lhotce u Klatov, v jehož držení po r. 1623 zanechán. Pustiv jej potom Vilémovi z Kolovrat, umřel u tohoto. Od těch dob rodina ta nadobro zchudla. Adam Jindřich vyženil nějaké peníze s Annou Čabelickou ze Soutic, s níž koupil r. 1650 a 1651 manství v Želkovicích. Synové jejich byli Jan Ferdinand († 1726), Jiří Vilém a Karel Vojtěch. Ti zdědili práva matčina na Vlkšice, jež r. 1681 prodána. Karel ujal Želkovice, jež r. 1685 prodal Jiříkovi Františkovi, S-kému ze S. a tento zase r. 1699. Jiří držel také statek Kamenný, jejž r. 1689 prodal. Býval radou kom. soudu († 1704). Ke konci XVII. stol. žili též Frant. Kamil (1678—90), Jiří Vilém (1680 atd.), František Josef (tuším syn Karla Vojtěcha neb jeho bratra) studoval od r. 1690 u jesuitů v Březnici, ženil se r. 1707s Annou Alžbětou Častolárkou z Dlouhévsi, ale zemřel již 14. květ. 1710, maje věku teprve 28 let. Syn jeho Frant. X. Kazimír byl ThDr., napřed děkanem v Berouně, pak kanovníkem a arcijáhn. u sv. Víta a pak proboštem tudíž, od r. 1768 také král. radou. Učinil znamenité nadáni pro voršulinky v Kutné Hoře a zemřel 4. ún. 1786. Kromě něho žil r. 1732 Karel. V kalendářích r. 1786 a 1788 kromě Karla již nikdo z této rodiny se nepřipomíná. — S touto rodinou nesmějí se másti vladykové ze Strochovic (v. t.). Sčk.