Ottův slovník naučný/Steiner

Ottův slovník naučný
Steine	Steiner	Steiner Alpen

Údaje o textu
Titulek:	Steiner
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 82. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Johann Nepomuk Steiner
Související články ve Wikipedii: Jakob Steiner, Штейнер, Фридрих

Steiner: 1) S. Jakob viz Stainer.

2) S. Jan N., malíř čes. (* 1725 v Jihlavě — † 1793 t.). Vzdělával se v malířství nejprve doma, potom odebral se do Italie. Po svém návratu maloval mnoho obrazů manýrou R. Mengsa a posud jsou jeho práce v kostelích moravských, jako: v Hranicích, Místku, Jihlavě, Raneřově, Nové a Staré Říši a j. Obrazem sv. Bartoloměje do chrámu louckého u Jihlavy r. 1755 upoutal na sebe pozornost ministra kníž. Václ. z Kounic, který jej povolal do Vídně. S. jmenován c. k. dvorským a komorním malířem a maloval ve Vídni mnoho obrazů historických, krajin, podobizen (na př. kn. Kounice, básníka Metastasia) a j.

3) S. Chrystjan Bogumił, právník polský (* 1746 v Toruni — † 1811), studoval na univ. lipské, provozoval do r. 1784 advokacii ve svém rodišti, ale pak usadil se ve Varšavě jako prof, latiny, starých dějin a obč. práva polského na škole kadetní. Po pádu říše Polské vrátil se do Toruně a od r. 1794 působil v Toruni, ve Vých. Prusích a za vlády Napoleona I. i ve velkovév. Varšavském při úřadech soudních. Vydal: Exercitationes ad jus polonicum... (1786); Polnische Bibliothek (1787—88, 9 sv.); Ueber das polnische Reichsgrundgesetz: Neminem captivabimus, nisi jure victum s pozn. o soudnictví polském do XV. stol. (1791); Ueber Pfandesverschreibung auf adliche Güter nach polnischen Rechten (1803); Bemerkungen über die Kulmische Gütergemeinschaft (1794) a j.

4) S. Jakob, mathematik něm.-švýcarský (* 1796 — †f 1863). Teprve ve 14 letech naučil se psáti, studoval od r. 1818 v Heidelberce, pak r. 1821 byl učitelem mathematiky na soukr. ústavu v Berlíně, potom učitelem na průmyslové akademii a od r. 1834 prof, na universitě. T. r. zvolen členem berl. akademie věd. S. jest spolutvůrcem novější synthetické geometrie. Napsal: Systematische Entwickelung des Abhängigkeit geometr. Gestalten von einander (1. díl, 1832, nově vyd. Ötingen v Ostwaldově sbírce »Klassiker ďer exakten Wiss.«); Die geometr. Konstruktionen ausgejührt mittels der geraden Linie u. eines festen Kreises (1833). Po jeho smrti vyšly Vorlesungen über synthetische Geometrie (vyd. Geiser a Schröter, 1887, 2 sv., 3. vyd. 1887 až 1898). Na popud berl. akademie vydal Weierstrass jeho sebrané spisy ve 2 sv. (1881 až 1882); korrespondenci s Ludv. Schläflim vydal H. Graf (1896). Srv. Geiser, Zur Erinnerung an Jacob S. (1874); Graf, Der Mathematiker Jakob S. von Utzenstorf (1898); Lange, Jakob S-s Lebensjahre in Berlin 1821 bis 1863 (1899). Srv. též Steinerova plocha.

5) S. Friedrich, inženýr něm. (* 3. září 1849 v Linci — † 9. srp. v Praze). Vystudovav techniku v 1. 1867—72 ve Vídni, zaměstnán byl při tragování průplavu Dunajsko-Oderského a sev.-záp. dráhy. Stal se docentem na technice a zemědělské škole ve Vídni, r. 1878 jmenován mimoř. a r. 1881 řád. professorem stavitelství inženýrského na něm. technice v Praze. R. 1887—91 projektoval a vedl stavbu zřídla v Bílině, provedl četné rekonstrukce mostův a jiných staveb. Napsal: Die graphische Zusammensetzung der Kräfte (1876); Ueber Brückenbauten in den Vereinigten Staaten (1878); Bilder aus der Geschichte des Verkehrs (1880); Theorie u. Konstruktion der eisernen Balkenbrücken v knize: Handbuch der Ingenieurwiss. (Lip., 1890); Die Weichen u. Kreuzungen, 2. sešit díla Vorträge über Eisenbahnen (3. vyd., 1880); Die Photographie im Dienste des Ingenieurs. Ein Lehrbuch der Photogrammetrie (1891—93); Die Regulierung des Polzenßusses (1891).