Ottův slovník naučný/Spoluvinník

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Spoluvinník
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 896. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Spoluvinník (něm. Mitschuldiger, fr. complice), v trestním právě všeliká osoba, jež vedle pachatele čili původce (něm. Thäter, Urheber, fr. agent du délit) jakýmkoli způsobem má vinu na spáchání trestného činu. Podle rak. trest. zák. (§§ 5 a 239) počítají se ke s-ům: 1. návodci (Anstifter), t. j. ti, kdo úmyslně způsobili, že někdo se rozhodl k určitému činu trestnému, 2. pomocníci (Gehilfen), t. j. ti, kdo dolosní zločinnou činnost jiného dolosně podporují, 3. účastníci (Theilnehmer), t. j. ti, kdo před vykonáním činu trestného srozuměli se s pachatelem o pomoc, jež mu má býti poskytnuta po vykonaném skutku, aneb o podíl na zisku a užitku. Na spoluvinu a účastenství jest vyměřen týž trest jako na přímé spáchání činu trestného, pokud zákon při jednotlivých činech trestných nemá ustanovení zvláštních.