Ottův slovník naučný/Sofisma

Ottův slovník naučný
Sofijsk	Sofisma	Sofismus

Údaje o textu
Titulek:	Sofisma
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 597. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Sofisma, řec., jest úsudek, jehož závěr úmyslně vyvozen jest záludou, aby způsoben byl klam. Úmysl klamati jest význakem s-t a líší se tak od paralogismů, závěrů to, které jsou chybně učiněny mimovolně. K řešeni s-t, aby totiž chyba byla nalezena a v přesné logické formě vytknuta, jest potřebí mnohdy bystrého důvtipu. Oblíbeným cvikem myšlení byla s-ta v megarské škole Euklidově, kteráž vůbec byla dialekticky založena k hájení eleatického principu, že smyslům pravda nenáleží. Zkušenost měla býti uvedena ad absurdum a tento ráz mají více méně všechny spletky sofistické. Theorie s-t zajímala i samého Aristotela, jenž se jí obíral ve spise Ἔλεγχοι σοφιστικοί (o důkazech sofistických).