Ottův slovník naučný/Sociální politika

Ottův slovník naučný
Sociální otázky	Sociální politika	Sociální republika

Údaje o textu
Titulek:	Sociální politika
Autor:	Lev Winter
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 580–581 Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Sociální politika

Sociální politika jest činnost přispívající k řešení otázek sociálních. Pojem s. p-ky zhusta bývá nesprávně omezován hlavně ve směru dvojím. Pokládá se totiž často za s. p-ku pouze činnost, přispívající k řešení otázky dělnické. Tento omyl souvisí patrně se ztotožňováním otázky dělnické s otázkou sociální vůbec. Z důvodů, které byly uvedeny již ve článku o sociální otázce, s. p. nutně všímati si musí dnes nejvíce třídy dělnické; omezování pojmu s. p-ky na třídu dělnickou zaviněno bylo také částečně tím, že právě vzhledem k této třídě přechod od dřívější nevšímavosti k nynější po-měrné péči o třídu dělnickou byl příliš náhlý. Ale jako otázka sociální není zplna vyčerpána otázkou dělnickou, tak také s. p. neobmezuje se na třídu dělnickou, nýbrž všímá si nebo má si všímati i všech tříd ostatních. Které z tříd těch věnována bude pozornost největší, není ve všech poměrech stejné. Obyčejně momentem rozhodujícím jsou poměry mocenské v daném prostředí a v dané době. Napoleon III. obstarával práci nezaměstnanému dělnictvu, aby v dělnictvu měl pevnou oporu proti vrtkavé a nespolehlivé bourgeoisii; Bismarck vytvořil v Německu základ pojišťovacího zákonodárství dělnického, aby odvrátil dělnictvo německé od strany sociálně-demokratické. V obou těchto případech s. p. byla prováděna ve prospěch dělnictva, aby toto spiato bylo s určitým systémem vládním. Chce-li se však vláda opírati o vrstvy jiné, obrátí činnost sociálně-politickou na pole jiné. V Rakousku zejména všímáno jest si více stavu třetího: s. p. jest prováděna ve prospěch malého živnostníka a stavu selského.

Má se také za to, že s. p.-ku může prováděti pouze stát nebo země, tedy instituce opatřené mocí zákonodárnou. Jest ovšem pravda, že s. p. těchto celků jest nejdůležitější: neboť tyto organisace především vládnou značnými prostředky hmotnými; mimo to zahrnují v sobě všechny třídy, na které s. p. může se vztahovati. Nejdůležitější předností jejich však jest, že sociálně-politický akt zákonodárný vztahuje se na všechny příslušníky určité třídy na velikém territoriu. Ale nesmí se přehlédnouti, že ani sociálněpolitická činnost státu a zemí není vyčerpávána akty zákonodárnými. Stát na př. je sociálně-politicky činný, nejen když vydává zákony o pojišťování dělnictva, o nutnosti průkazu způsobilosti při nastoupení živnosti řemeslné, o zákazu dělitelnosti statků selských, o úlevách vojenských u vlastníkův usedlosti určité velikosti atd., nýbrž i když vstupuje ve smlouvu námezdní s dělnictvem zaměstnaným v dílnách státních, když přihlíží ke smlouvám námezdním, ve které se svým dělnictvem vcházejí dodavatelé státní, když zadává práce pro ústavy státní domácím maloživnostníkům, když zřizuje pojišťovací ústavy za nízké praemie pojišťující pro případ ohně, povodně, krupobití, dobytčího moru atd. Stejně je tomu se zemí.

Již na těchto příkladech jest patrno, že s. p. nemusí býti vždy aktem zákonodárným, z čehož plyne, že nemusí vycházeti vždy od státu. Naopak poznává se v poslední době, že velmi důležitou činnost sociálně politickou mohou vyvíjeti obce. Ovšem tato činnost jejich u přirovnání s podobnou činností státu jest skrovnější jednak pro skrovné prostředky obcí, jednak pro jejich omezený obor působnosti. Nejdůležitější v tomto směru jest činnost obce ve prospěch dělnictva obecního: úprava minimální mzdy a maximální doby pracovní, stálost a pragmatičnost poměru námezdního, určitá dovolená, opatřování levných a zdravých obydlí jsou tak hlavni články tohoto programmu. Činnost obce může však blahodárne zasahovati i dělnictvo jiné: obec může kontrolovati pracovní podmínky u dodavatelův obecních, může podporovati organisace dělnické, starající se o členy nezaměstnané. To vše v jednotlivých obcích, zvláště francouzských, již se provádí a všude se osvědčuje. Jiné obce také malým živ-nostníkům opatřují levné dílny, poskytují jim laciný pohon, obstarávají jednotlivcům nebo společenstvům stroje na úvěr. K sociálněpolitické činnosti obecní dlužno také započísti stavby lidových levných lázní, nocleháren a útulen, podělování školní mládeže pomůckami učebními i potřebami životními, zřizování poptaváren po práci, nákup nejdůležitějších potřeb životních ve velikém a prodej jejich za cenu nákupní neb i rozdávání jich osobám potřebným atd. Touž činnost mohou však rozvíjeti i jednotlivci, po případě sdružení jich, pokud ovšem prostředky jim toho dovolují. Zde již častěji jest patrno, že tato činnost není nezištna. Neboť sdružení zabývající se stavbou levných bytů dělnických mnohdy hledí z podniků svých míti zisk; jednotliví podnikatelé, zavádějíce t. zv. opatření pro blaho dělnictva, hledí si tím způsobem udržeti kmen stálého, spolehlivého a povolného dělnictva, které snáší bez odporu různá obmezení na jiné straně. Ale tyto vedlejší záměry pro naši otázku nejsou rozhodné. Ukázali jsme již shora, že ani stát, když zákonodárstvím provádí s. p-ku, nečiní tak vždy z důvodů zcela nezištných.

Není možno na tomto místě uváděti detaily s. p-ky. V tom směru dlužno poukázati ke článkům věnovaným jednotlivým otázkám sociálním a k literatuře tam uvedené. V oboru s. p-ky získal si značné zásluhy německý »spolek pro s. p-ku«, který materiálem z různých oborů značně posloužil jednak k rozšíření poznání sociálně-politického, jednak k uspíšení různých sociálně-politických počinů vládních.LWr.