Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Sinzendorff

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Sinzendorff
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 200. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Sinzendorfové

Sinzendorff, šlechtická rodina rakouská, původu bavorského, od 2. pol. XIII. stol. v Hor. Rakousích usedlá. Jméno její podle hradu u Kremsmünsteru. Členové její za císařů Ferdinanda III. a Leopolda I. domohli se vynikajících úřadů.

1) S. Filip Ludvík, říšský hrabě(* 1671 — † 1742), věnoval se vojenství, byl však r. 1694 jmenován komořím a přidělen sboru diplomatickému. Již v 28 letech jmenován vyslancem při dvoře francouzském. Po vypuknutí války o dědictví španělské byl odvolán, jmenován taj. radou a přidělován k různým diplomatickým službám. Za cís. Karla VI, jmenován byl nejvýš, dvor. kancléřem a téměř po čtyři desítiletí spravoval zahraniční záležitosti Rakouska. Prvá pol. XVIII. stol., plná válek, smluv a alliancí, poskytla mu ovšem hojnost práce. Dočkal se i prvých bouřlivých let vlády Marie Terezie, jíž byl vydatným rádcem. V posl. letech měl značný vliv i na vnitřní záležitosti Rakouska.

2) S. Filip Ludvík, hrabě, kardinál a kníže biskup vratisl., syn před. (* 1699 v Paříži — † 1747). Byl předem určen stavu duchovnímu, proto vychován v jesuitské kolleji v Římě. Vysoký vliv otcův dopomohl mu k různým vysokým hodnostem ve velmi mladém věku. V 23 letech obdržel kanonikát v Olomouci, Salcpurku a j., v 26 l. stal se biskupem v Rábu, v 28 l. obdržel klobouk kardinálský. R. 1732 přes odpor kanovnického kollegia stal se kníž. biskupem vratislavským. Po dobytí Slezska Bedřichem II. spřátelil se s tímto a vymohl si na něm různé výhody, tak že se stal předním katol. praelátem v král. Pruském.