Ottův slovník naučný/Siewierz

Ottův slovník naučný
Sievershausen	Siewierz	Sieyés

Údaje o textu
Titulek:	Siewierz
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 145. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Siewierz, městečko v rus. gub. piotrkowské, v új. bendinském nad ř. Čer. Przemší, má (1899) 3070 obyv. polských a katolických. V S-i jsou zříceniny starého hradu obklíčené se všech stran vodou, pěkný kostel z XV. stol. a továrna na zboží hrnčířské. V okolí jest železná ruda a hnědé uhlí. — O S-i činí se po prvé zmínka r. 1163; o něco později (1180) propůjčen byl hrad od Kazimíra Spravedlivého slezskému knížeti Kazimírovi Ratibořskému a Opolskému. Od knížat slezských koupil pak S. r. 1443 biskup krakovský Zbihněv Olešnický s územím, jež mimo město S. obsahovalo ještě m. Czeladz a 8 vesnic. Nástupcové Zbihněvovi počali odtud titulovati se knížaty siewierzskými a jali se v tomto území vykonávati všechna práva zeměpanská; v pozdější době razili také vlastní minci. Král Vladislav IV. zprostil r. 1635 knížetství Siewierzské všech poplatkův a břemen vojenských. Sněm čtyřletý (1788–91) zrušil zvláštní knížetství Siewierzské a území jeho přivtělil ke koruně. R. 1889 vrácen byl biskupu krakovskému titul knížete siewierzského.