Ottův slovník naučný/Sierra Nevada

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Sierra Nevada
Autor: Ludvík Tošner, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 144. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Sierra Nevada (rozcestník)
Související články ve Wikipedii:
Sierra Nevada
Sierra Nevada (USA)
Sierra Nevada de Santa Marta

Sierra Nevada [-váda]: 1) S. N., nejvyšší horstvo Pyrenejského poloostrova, rozkládá se ve špan. provinciích Almeria a Granada a táhne se od v. k z. v mírném oblouku k j. otevřeném, do 100 km dlouhém. Hlavní pásmo jeho skládá se v záp. své části z úzkého hřebene průměrně 3000 m vysokého a spadá příkře k s. Naproti tomu východní jeho polovice jest mírně skloněna, ba rozšiřuje se konečně ve skutečné plateau. Nejvyšší vrcholky jsou na z., a to Cumbre de Mulahacen 3481 m vys. a 6 jiných hor vesměs přes 3250 m vysokých, kdežto čásť východní dosahuje největší výše jen 3087 m v Pico de Jerez. Na s. spojuje se S. N. se Sierrou de Baza (1901 m) a de Gor, od hory Picacho de Veleta (3470 m) vybíhá jeden řetěz 2112 m vys. k Dornaju a druhý k z., na j. od hlavního pásma pak jest předhoří Sierra de Gador. Ve příčíně geologické S. N. složena jest z ruly a slídy, k nimž připojují se triasové vápence. Svahy hlavního pásma rozryty jsou hlubokými údoly (barrancos), přechod přes ně jest velmi obtížný, nejvyšší průsmyk leží ve výši 3300 m. Hranice věčného sněhu jest na s. do 2990 m vysoko, na j. pak 3100 m, stromy stoupají do výše 1700 m, obilí na j. až na 2470 m.

2) S. N., horské pásmo ve státě Kalifornii ve Spoj. Obcích sev.-amer, táhne se asi v délce 650 km souběžně s břehem Tichého okeánu a dosahnje v hoře Whitney výše 4404 m. V hlavní podstatě S. N. složena jest z hornin archaických se zlatonosnými žilami křemene. Tšr.

3) S. N. de Santa Marta, pohoří v Již. Americe na sev. pobřeží Columbie při moři Karíbském, v depart. Magdaleně, táhnoucí se od zjz. k vsv. v délce 200 km. Na sev. straně spadá strmě k moři, kdežto na jihu a v. ponenáhle přechází v rovinu. Na jv. odděluje ji Valle Dupar od Sierry de Perija. S. N. dostupuje výše 3100 m a má na nejv. vrcholku malý ledovec. Skládá se z žuly a ruly, místy z čediče a porfyru. Hluboké lesy pokrývající svahy divoce rozervané a dostupující výše 2600—2800 m jsou překážkou důkladného výzkumu celého massivu. V údolích jejích udržely se divocí kmenové indiánští, kteří vzdorují všem snahám columbijské vlády sloučiti je v territorium.