Ottův slovník naučný/Sfumato

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Sfumato
Autor: Václav Kozel
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 920. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Sfumato

Sfumato (ital. ze sfumare, zamžíti, prchnouti), v malířství výraz pro mlhavé, neurčité a blednoucí obrysy i barvy. S-ta nemohli ovšem užíti malíři nevyspělých škol středověkých, až teprve velicí mistři italské renaissance, jako na př. Leonardo da Vinci, nalezli ve s-tu prostředek ke zvýšení perspektivného dojmu a něžného koloritu. Correggio používal rád tajemného přísvitu a oblačného pozadí, aby z něho mohutné postavy dojemněji vystupovaly. S. zvláště si oblíbil B. Est. Murillo pro četná svá „Zjevení“, aby jím vyjádřil hloubku a vroucnost citu. Modernímu malířství jest s. pro vzdušnou perspektivu tím, čím jsou mu zkratky k perspektivě kresby; podáváť kresbu i barvy tak, jakoby byly jemným závojem zastřeny. Kzl.