Ottův slovník naučný/Sandecz

Ottův slovník naučný
Sandeau	Sandecz	Sandefjord

Údaje o textu
Titulek:	Sandecz
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 596. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související články ve Wikipedii: Nowy Sącz, Stary Sącz

Sandecz, Sandeč, Sącz, dvě města v záp. Haliči:

1) S. Nowy, krajské město při ústí Kamenice do Dunajce a želez. dr. Tarnów-Orló a Sucha-Stróže, s 15.724 obyv. větš. pol. a katol. (1900). S. jest sídlem kraj. soudu, fin. ředitelství, okr. hejtm. a soudu, má got. římskokat. kostel (zal. 1448 od Zbyhněva Olešnického, biskupa krakovského), jesuit. kollej (z r. 1831) s krásným kostelem, prot. kostel (z r. 1654), starobylý zámek, proboštství, uprostřed náměstí radnici, státní gymn., 4 obec. školy, školu řemesl., všeob. nemocnici, špitál židovský, voj. posádku a zásobárnu, veliké želez. dílny stát. drah a v okolí výborné zelinářství (zejm. cibule). Král čes. Václav, jako kníže krakovský a sandoměřský, získav (1294) od kapitoly krakovské ves Kamenici, udělil tamnímu wojtovi povolení, by na místě tomto založil S. N. Město nadáno právem německým, kvetlo záhy obchodem, tak že Kazimír Veliký zařadil je r. 1365 do počtu šesti měst, z nichž král vybíral rádce pro města malopolská do nejvyššího tribunálu. R. 1522 navštíveno město velikým požárem, a aby z pohromy té se vzmohlo, osvobodil je král Sigmund I. na čas všech dávek a poplatkův. R. 1554 vysazeno měšťanům právo na sklad soli pro města spišská a měď a železo z Uher do Polska dovážené. Z bývalého hradu zachovaly se nepatrné zříceniny.—

2) S. Stary, okr. m. t. v hejtm. novosandeczském, při ústí Popradu do Dunajce a želez. dr. S.Nowy-Orlov, má 4537 obyv. pol. (1900), proboštství, řím.-kat. kostel, býv. klášter klarisinek s dívčím ústavem, zem. učednickou dílnu pro obuvníky, koželužství, továrnu na uzenářské zboží, obchod s vínem, medem, kožišinami, plátnem a četně navštěvované trhy na dobytek. Královna Kunhuta, manželka Boleslava V., založila zde r. 1280 panenský klášter sv. Kláry, do něhož po smrti svého manžela vstoupila a nadala jej 29 vesnicemi. Po příkladu jejím vstoupilo mnoho jiných z rodů vysokých do kláštera a značně jej nadalo, čímž klášter stal se z nejbohatších v Polsku. Kazimír Veliký výsadil městu r. 1357 právo německé. Klášter zrušen a jmění jeho odevzdáno (1781) fondu náboženskému. S. S. jest rodištěm alchymisty polského Sędziwoje.