Ottův slovník naučný/Rynárec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Rynárec
Autor: Václav Petrů
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 440. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Rynárec

Rynárec, starobylá far. ves v Čechách v hejtm. a okr. pelhřimovském; má 63 d., 410 obyv. č. (1900), 3tř. šk., pš. a zastávku na Čes. transversální dráze Hor. Cerekvice–Tábor. Kostel sv. Vavřince založil a r. 1203 vystavěl pražský biskup Daniel II. Ve válkách husitských byla však fara vlastní správy zbavena, kostel sám ve válce 30leté valně pobořen a děkanové pelhřimovští dlouhá léta obstarávali tamní správu duchovní. Teprve r. 1707 arcibiskup praž. Breuner dal kostel řádně opraviti, faru znovu zřídili a r. 1708 ji konečně osadil samostatným farářem. V R-rci byl zřízen prvotně jakýmsi Reinhartem, nepochybně nápravníkem biskupským, po němž osada i jména nabyla, svobodný dvůr, který přišel později do rukou cizích a také v moc obce města Pelhřimova, která jej r. 1587 odprodala Krištofovi staršímu z Leskovce, jenž jej připojil ke zboží novorychnovskému, s ním R. dostal se v držení pánů z Říčan. Když pak těmto r. 1623 pro vzpouru statky byly odňaty, dostal se trvale v moc arcibiskupů pražských a přidělen k panství červenořečickému. Pů.