Ottův slovník naučný/Rychnov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Rychnov
Autor: Antonín Svoboda, Václav Petrů, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý druhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 424. Dostupné online.
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Rychnov
Související články ve Wikipedii:
Dolní Rychnov, Nový Rychnov Rychnov (Krouna), Rychnov (Verneřice), Rychnov na Moravě, Rychnov nad Kněžnou, Rychnov nad Malší, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Rychnov u Nových Hradů
Č. 3637. Znak města Rychnova Českého
Č. 3638. Znak města Rychnova nad Kněžnou
Č. 3639. Znak města Rychnova Nového

Rychnov: 1) R. (Reichen), městečko v Čechách, hejtm. Děčín, okr. Benešov n. Plouč., pš. Verneřice; 189 d., 1001 obyv. n. (1890), far. kostel sv. Bartoloměje z r. 1713, 3tř. šk., pivovar, několik mlýnův a výr. trhy. — 2) R. (Reichenau), far. ves t., při potoce t. jm., hejtm. Kaplice, okr. Nové Hrady; 130 d., 2 obyv. č., 721 n. (1890), kostel sv. Jiljí (připomínaný již r. 1261), 3tř. šk., mlýn a opodál Perstenhof, kdysi živnost svobodnická. — 3) R., ves v Čechách, hejtm. Vys. Mýto, okr. Skuteč, fara Pustá Kamenice, pš. Krouna; 84 d., 506 obyv. č. (1890), 2tř. šk., vápenice, váp. lomy a 2 mlýny. — 4) R. Český nebo nad Malší (Reichenau an der Maltsch), městečko v Čechách na př. bř. Malše, v hejtm. a okr. kaplickém; 105 d., 23 obyv. č., 659 n. (1890), kostel sv. Ondřeje (ve XIV. stol. far.), radnice, 3tř. šk., pš., mlýny, výr. trhy a nedaleko poutnický kostel (zal. r. 1655 od abatyše kláštera sv. Kláry v Krumlově) s obrazem P. Marie Sněž., zv. »Panna Maria u sv. Kamene*. Vedle toho jest nedaleko kostel a kaple P. Marie a jiná P. Marie Bolest., vystavěná nad žul. skalou, pod níž se prýští pramenitá voda. Blíže kostela několik domů, z nichž jeden koupil cís. Ferdinand Dobrotivý a daroval jej redemptoristům. Kdy osada založena, neznámo; původně náležela Rožmberkům, z nichž Vok z R. zaměnil R. (r. 1502) za jiné zboží s klášterem sv. Kláry v Krumlově. Na přímluvu abatyše Bohunky ze Šternberka Ferdinand I. povýšil (r. 1537) R. na městečko a udělil mu erb městský (vyobr. č. 3637.): v modrém štítě na zelené půdě smrk, na jehož kořenech spatřuje se ježek; na kmeni uprostřed v pravo polovina zlaté hvězdy šternberské, v levo polovina zlaté růže rožmberské. Po zrušení kláštera sv. Kláry v Krumlově (r. 1782) zboží rychnovské do stalo se fondu nábožen., od něhož je koupil r. 1802 Josef kn. Schwarzenberg. — 5) R. Dolní (Unter-Reichenau), ves t., hejtm., okr. a fara Falknov; 132 d., 20 obyv. Č., 1865 n. sklárna, hnědouhelné doly a ložiska hrnčířské hlíny. — 6) R. Horní (Ober-R.) ves t.; 16 d., 127 obyv. n. (1890). — 7) R. nad Kněžnou, dř. Soukenický, město t., na úpatí Orlických hor, nad říčkou Kněžnou, 321 m n. m., má s předměstím Městskou Habrovou 600 d., 5079 obyv. č. (1900). Jest sídlem vikariátu a děkanství (do r. 1868 fary), okr. hejtmanství, okr. soudu, stát. pošty, telegrafu, správy odb. a kommissariátu finanč. stráže, stanoviště četnického, cejch, úřadu; jest zde okr. hosp. záložna, okr. stravovna; měst. spořitelna (roční obrat přes 4 mill. K), obč. záložna (přes 1 1/3 mill. K). Je stanicí rychnovsko-solnické místní dráhy, již r. 1893 v délce 15 km postavila obec nákladem 1,494.000 K. Obci náleží mimo jiné rozsáhlý les Včelný, obecenstvu přístupný a k procházkám upravený, s výletním místem a letním sídlem Studánkou, v níž 2 villy s restauraci a nová kaple. — Obyvatelstvo živí se hlavně obchodem a průmyslem; menší měrou rolnictvím. Živnosti prům. a obchod, napočteno (r. 1902) 431, hospodářských 239. Zejména průmysl soukenický kvetl zde již za Karla IV. a rozkvetl ve stol. XVI.; nyní však pracně zápasí se soutěži továrnickou. R. 1836 napočítáni zde 403 mistři souken., 23 závodů postřihačských a 5 obchodů, r. 1893 však jen 19 mistrů s 79 dělníky, 3 postřihači s 5 dělníky, 1 valcha a 5 obchodů suknem. Větší měrou vzmáhá se výroba zboží bavlněného (3 továrny a 5 faktorií), tkanin smíšených (továrna), zboží stávkového a pleteného (2 továrny). Mimo to jmenovati jest knihtiskárnu (od r. 1875), knihkupectví, panský pivovar (od r. 1578), 3 mlýny, 2 kruhové cihelny, par. a uměl. truhlářství, koželužství, 2 výrobny hosp. strojů, 2 barevny, výrobu sod. vody a 3 výr. lih. náp.; jest zde obch. grémium a 7 živnostenských společenstev, 5 výr. trhů v a každé středy hlučný trh na obilí a dobytek zejména vepřový aj.; jatky, obilní skladiště hospod, družstva.— R. má vyšš. gymnasium, jež původně bylo (od r. 1714) piaristské a později (do r. 1878) obecní; odbor, školu tkalcovskou; měšt. školu dívčí, 6tř. školu ob. pro chlapce a 5tř. pro dívky, prům. školu pokrač. o 3 odd.; opatrovnu. Ochotnický spolek »Tyl« má úpravné stálé jeviště v »Pelclově domě* a musejní spolek »Pelcl« stará se o zachování starožitností z okolí. Z ústavů humanitních jmenovati jest okr. nemocnici, měst. sirotčinec a 3 chudobince. — R. má dvě náměstí. Na Starém jest mohutný dům obecní, skrovná radnice s věží a měst. znakem. Na Novém nám. stojí zámek hrabat z Kolovrat, jenž maje troje nádvoří a 2 věže náleží k nejvýstavnějším v Čechách a chová v sobě mnohé vzácné obrazy a malby. Vedle zámku panská zahrada s jízdárnou a před ním park s uměleckým sloupem Mariánským z XVIII. stol. Starý zámek jest pod městem. — Kostel sv. Havla nedaleko Star. náměstí náleží k nejstarším stavbám v městě, původně románský, nyní gotický bez stavitelských ozdob; hl. oltář ozdoben obrazem sv. Havla od Karla Skřety, však již opravovaným; na levém oltáříku jest soška Panny Marie, o níž jde pověst, že pochází od Arnošta z Pardubic. Větší jest chrám nejsv. Trojice za Nov. náměstím, vystavěný v 1. 1594—1602 a obnovený slohem gotickým r. 1842, jen průčelí jest barokové. Vnitřek dokonalosti slohovou a uměleckým vkusem činí dojem velebné svatyně. Hl. oltář (15 m vysoký) jest nepohyblivé trojobrazí bezmála 7 m šíř.; jest to umělecké dílo vlaš. mistra prof. Lud. Lippariniho z Benátek; uprostřed nejsv. Trojice, v levo sv. Petr a před ním klečící Fr. z Kolovrat v řádovém obleku zlat. rouna, v pravo sv. Pavel a před ním klečící hraběnka Růžena z Kol. Pod trojobrazím poprsí českých patronů (Jana, Vojtěcha, Václava, Lidmily, Prokopa a Víta) s Kristem na zlaté půdě a na kazatelně obrazy 10 apoštolů jsou dílem Hellichovým. Varhany na kruchtě mají 37 rejstříků a 30.000 K ceny. Věží chrám nemá, nedaleko jest kamenná zvonice se zvonem 140 centů těžkým. Hřbitov na protější straně města ozdoben krásnou kapli Proměnění Kr. P. se sličnou kupolí; vystavěna byla v l. 1865—68 stavitelem Al. Turkem ve slohu byzantském; náklad 57.000 K; v ní pozoruhodný jsou freskové malby od Hellicha. — Židé (r. 1615 jen 12, r. 1900 190 osob), kteří měli zde samostatnou obec v místech, kde nyní Palackého tř., mají synagogu vystavěnou r. 1787 v této třídě a hřbitov nad městem. — Dějiny. R. založen byl nepochybně ve stol. XIII. Za zakladatele pokládá se Heřman, syn Viléma z Drnholce, jehož potomci psali se Rychnovští z Rychnova (v. t.). S městečkem zřízena i fara, kteráž příslušela k dekanátu kosteleckému. Zdá se, že prvotní obyvatelstvo bylo německé, ale ve 2. polovici XIV. stol. bylo již české, jak svědčí pořádek zdejších soukeníků potvrzený Jetřichem a Albrechtem (Albertem) z R-a r. 1378, kterýž náleží k nejstarším listinám psaným česky a jest chován v zem. museu. Za Albrechta a Heřmana Rychnovských z R-a, kteří drželi R. od r. 1478, založen v R-ě na předměstí Solnickém sbor Čes. bratři, kteří již r. 1467 v nedaleké vsi Lhotce měli společnou poradu o volbě biskupův a kněží a později v letech 1494, 1495 a 1500 konali podobné sjezdy v R-ě. Tíž páni dali měšťanům výsadu, že mohli statek svůj poručiti komukoli z přátel a zříditi ženám i dětem svým mocné poručníky. Albrecht vymohl r. 1488 znamenité nadání městu od krále Vladislava na erb městský a 2 výr. trhy, ve středu po sv. Vítu a v pondělí po sv. Matouši. Erb (vyobr. č. 3638.) takto se popisuje: Jelen s parohy pozdviženými na nohou ležící, na něm panna sedící v modrém šatě, ana jelenu k hubě podává 2 lekna, kteráž stříbrná v červeném poli za svůj znak měli páni z R-a. — R. 1497 R., hrad i městečko s vesnicemi a dvory, prodány Vilému z Pernštejna, jenž obci daroval pastviště Láň a zrušil i rozprodal panský dvůr R., na jehož místě vzniklo Nové náměstí. Syn jeho Vojtěch dovolil soukeníkům, aby si směli vystavěti valchu, a obci povolil, by mohla si koupiti 6 dvorů ve vsi Habrové, z nichž vzniklo předměstí Habrová. Poněvadž byl Vojtěch bezdětek, stal se dědicem jeho bratr příjmím Bohatý, od něho dostalo se obci povolení koupiti si mlýn a 6 dvorů v Dlouhé Vsi. Jan z Pernštejna k Čes. bratřím choval se velmi nesnášenlivě, že 25 rodin z R-a odešlo do Vratislavě a Poznaně. Hýřivý syn jeho Jaroslav prodal r. 1556 se zámky Potštýnem a Liticí i R. knížeti Arnoštovi, falckraběti na Rýně, velice vzdělanému, jenž, ač nebyl posvěcen na kněze, stal se biskupem pasovským a později arcibiskupem salcpurským. Arnošt zemřel r. 1560 a R. jak odúmrť spadl na krále Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Ferdinand udělil městu právo volného stěhování a říditi se právy měst královských. Rudolf II. postoupil panství R. r. 1577 v dluhu Burjanovi Trčkovi z Lípy, na jehož prosbu udělen městu výr. trh na sv. Lucii. Burjan nejen potvrdil staré výsady, nýbrž i dovolil městu provozovati obchod solní a nalévati víno, založil zámek nyn. starý a r. 1578 pivovar. R. 1587 postoupil panství rychnovské Krištofovi Betenglovi z Nayenperka a na Bolehrádku. Tento přestoupil z víry kališnické k Jednotě bratrské, a poněvadž byl ducha bystrého, stavové čeští služeb jeho rádi potřebovali při zvelebování dom. průmyslu a obchodu. Jest zakladatelem kostela Nejsv. Trojice; za něho vznikly části města na Trávníku, blíž cihelny a na Dubince. Krištof odkázal své panství bratru Eustachovi, po němž panstvím rychnovským vládl syn jeho Krištof, jenž podporuje odbojné stavy proti Ferdinandu II. odsouzen byl ke ztrátě statků, jež prodány Vinc. Muešingerovi z Gumpendorfu, svob. pánu na Rožmberce. Dcera jeho Marie Kateřina postoupila je r. 1629 Vinc. Zucconimu, biskupu rosonskému a proboštovi na Vyšehradě. Zucconi hned od sv. Havla vypudil kněze kališnického a dosadil katolického. Odkázav panství rychnovské manželce krále Fer­dinanda II. Eleonoře, zemřel r. 1635. Tato již r. 1640 prodala R. i Boruhrádek (Bolehrádek) a Zámrsky Albrechtovi Libšteinskému z Kolovrat. Za války třicetileté trpělo město dost od Švédův, o nichž zachovaly se některé pověsti. Dědicem Albrechtovým byl nejstarší syn František Karel (f 1700). Za něho většina města lehla popelem, vystavěn nový zámek, povolen výr. trh na sv. Kříže, jesuity obráceno 284 nekatolíkův a 185 neobrácených uprchlo. Frant. Karel byv s bratřími r. 1658 povýšen do stavu hraběcího, zřídil z R-a a Černikovic s Boruhrádkem fideikommiss pro syna Norberta Leopolda (+ 1716), kterýž přikoupil zejména Vamberk, zřídil v R-ě r. 1714 kollej piaristskou a dal postaviti vysoké průčelí kostela Nejsvětější Trojice a při něm kapli Loretánskou. Za něho vznikly Nové domy. Nástupcem jeho byl syn František Karel II. (+ 1753), pak syn tohoto František Josef I. (+ 1758) a starší vnuk Frant. Jos. II. (+ 1825), jenž městu vydal zřízení potvrzené cís. Josefem II. Do těch časů spadají počátky rychnovského divadla; kolem r. 1750 hráno tu »Umučení Páně« a okolo r. 1779 již hry světské. R. 1828 cís. Františkem povolen R-u pátý trh výr. Jinak doby ty nepřinesly R-u mnoho dobrého. R. 1782 vyhořelo 13 domů v Židovské ul., r. 1784 zámek, r. 1798 od blesku kostel Nejsv. Trojice; r. 1805 a 1813 byl veliký hlad. Ve válkách Napoleonských byl v R-ě (1806—07) štáb schwarzenberských hulánů, kteří chránili hranici proti Prusku, a voj. špitál (r. 1809). Téhož roku umřelo zde horečkou 122 lidi v městě a 1200 vojáků a r. 1832 cholerou 113 lidí. Po Frant. Josefovi II. následoval v držení panství rychnovského syn jeho Frant. Antonín Libšteinský z Kolovrat (f 1861), velice zasloužilý nejv. purkrabí král. Č. a od r. 1826 státní ministr ve Vídni. Zbožná choť jeho Růžena Libšt. ze Vchynic starala se o obnovu chrámu Nejsv. Trojice. Po vymření haluze Libšteinské přejal svěřenství hrabě Hanuš Karel Krakovský a Novohradský z Kolovrat (+ 1872). Po něm ujal nápadní panství Liebšteinských Theodor hrabě z Kolovrat Krak.-Liebst. a po jeho smrti (+ 1875) jeho syn Zdeněk (+ 1892), dram. spisovatel český. Nyní jest držitelem svěřenství rychnovského a černikovického umění milovný syn jeho Bohuš. — Z rodáků rychnovských zvláštní vzpomínky zasluhují: Jiří Rychnovský (+ okolo r. 1615), ředitel kůru v Chrudimi, výborný zpěvák a skladatel zpěvů nábožných; jeho syn Václav, jenž pokládán byl mezi nejvýtečnější svého času hudebníky v Čechách; slovutný dějepisec a předchůdce nár. buditelů Fr. Mart. Pelcl, před jehož rodným domkem na nábřeží postaven skrovný pomník; dějepisec a badatel o době a válečnictví Žižkově Hugo Toman; překladatel a básník Václav A. Jung, vojenský spisov. Patrik Blažek, dr. H. Vysoký a j. — Literatura. Aug. Sedláček, R. n. Kn. (1871); t., Hrady a zámky, díl II.; Čechy, díl V.; Fr. Bauer, Potštýnské zátiší; Památník divad. a ochotn. jedn. »Tyl« (1902). — Soudní okres rychnovský má 29.082 obyv. ve 4471 domech; politický okres 50.953 obyv. v 7699 domech (1900). A. Svoboda.8) R. Německý (Deutsch-Reichenau), far. ves a děkanství t. při Světelském potoce a blíže hranic rakouských, v hejtm. kaplickém, okr. vyšňobrodském; 44 d., 315 obyv. n. (1890), děkanský kostel sv. Václava (ve století XIV. far.), r. 1673 vystavěný, r. 1738 na děkanský povýšený, 5tř. šk., pš., mlýn. — 9) R. Nový, město t. v hejtm. a okr. pelhřimovském; 172 d., 1230 obyv. č. (1900), má prostrané obdélné náměstí, v jehož středu stojí kostel a čtyřtřídní škola. Dále je tu arcibiskupský zámek, budova způsobu novějšího bez zvláštních památek historických, občanská záložna, pošta a četnická stanice; čtyři trhy výr. Panství zaujímá 18570.8O ha půdy, náleží k němu zámek se zahradou, dvůr, pivovar a lihovar, majetek arcibiskupství pražského. Kdy a od koho R. N. na město povýšen a erbem měst. nadán, neznámo. Erb měst. (vyobr. č. 3639.): v červeném štítě stříbrná městská zeď se stínkami, branou otevřenou a mříží vyzdviženou; za zdi zdvihají se dvě čtverhrané věže stříbrné barvy se stínkami, s černými sedlovými střechami a zl. makovicemi; mezi věžemi hlásný. R. N. náležel od pradávných dob ke zboží biskupův a arcibiskupů pražských rovně s Červenou Řečicí, byl však statkem samostatným s vlastní tvrzí a správou, k níž za arcibiskupa Arnošta z Pardubic náleželo 14 vesnic. Od arcibiskupa Konrada z Vechty byl R. N. spolu s Pelhřimovem a s Červenou Řečicí dán v zástavu Jakubovi z Chotěmic a jeho synovi Jiříkovi, potom se dostal v moc Mikuláše z Lamberka, později byl zapsán Jindřichovi ze Stráže, po jehož synech následoval v držení zboží toho Jan ze Šelmberka. Ke konci století XV. dostal se s Červenou Řečicí Leskovcům, při kterémž rodě setrval dlouho. Leskovcové tam vystavěli tvrz, na jejímž místě stojí nynější zámek, a r. 1587 vymohli na císaři Rudolfovi II., že jim panství rychnovské postoupeno bylo jako zboží zpupné. R. 1599 R. N. připadl pánům z Říčan, jimž byl po bitvě Bělohorské pro účastenství ve vzpouře odňat a r. 1623 znova arcibiskupovi pražskému přidělen spolu s městysem Dolní Cerekví a 10 vesnicemi. Ve válce 30leté městečko trpělo častými vpády vojenskými mnoho svízelů v i přes to, že kardinál Harrach vydobyl R-u N. s Červenou Řečicí výsady »Salva guardia« zvané. Od té doby ve stavu držitelů jeho nestala se žádná změna, leda že byl hospodářsky spojen s Červenou Řečicí, kde nalézá se vrchní správa obou statků. — Kostel Nanebevzetí Panny Marie připomíná se jako farní již r. 1384; ve stol. XV. a XVI. byl ve správě kněží protestantských, a když byl navrácen církvi katolické, dán byl v moc františkánům jindřichohradeckým a teprve r. 1677 osazen zase farářem samostatným. V kostele tom odpočívají tři členové slavné jindy rodiny Leskovců. Cínová křtitelnice s českým nápisem z r. 1583 byla darována Krištofem Leskovcem a jeho choti Barborou ze Skuhrova. R. 1750 městečko vyhořelo s kostelem i farou; i později navštíveno bylo opětně častými a zhoubnými požáry. Obyvatelstvo se živí hlavně vzděláváním půdy nevalně úrodné a drobnými řemesly. Huti skleněné, jež ležely jihovýchodně od městečka, vzaly již v XVIII. stol. za své. Pů.10) R. u Jablonce (Reichenau b. Gablonz ), městečko t. v údolí Mohelky na trati Josefov-Liberec, v hejtm. a okr. jabloneckém; 433 d., 5 obyv. č., 2948 n. (1890), far. kostel sv. Václava, r. 1712 poblíž dřevěného vystavěný, 7tř. šk. obec. a 6tř. měšť., pš., telegraf, četn. stanice, výroba papírových tabatěrek, desk na modlitební knihy, olejových obrazů, mlýny, broušení skla, sklen, perel a průmysl textilní. 11) R. (Reichenau), far. ves na Moravě, v hejtm. a okr. moravsko-třebovském; 274 d., 1712 obyv. n. (1890), kostel sv. Mikuláše, 4tř. šk., pš., četn. stanice a četně navštěvované místo poutnické.