Ottův slovník naučný/Rychmburk

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Rychmburk
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha: J. Otto, 1904. S. 422. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Rychmurk
Související články ve Wikipedii:
Předhradí (okres Chrudim)
Č. 3636. Znak města Rychmburka

Rychmburk, Richenburk (Richenburg), městečko v Čechách na želez. dr. Svitavy–Skuteč, v hejtm. vysokomýtském, okr. skutečském; 84 d., 566 obyv. č., 6 n. (1890), pš., telegraf, 2 mlýny a tři výroční trhy. Okolí jest velice romantické. Svěř. panství má 10,554.68 ha půdy; náleží k němu zámek, dvůr, pivovar, lihovar, majetek Alberta kn. Thurna-Taxise. Za starodávna stávala na místě nynějšího hradu tvrz Radyně, jež ustoupila hradu R-u. Na předhradí vyvinula se v XV. stol. osada, až do XVIII. stol. zvaná Předhradí, nynější R.[red 1] Zámek R. stojí na úzkém, příkrém návrší, vyniká nejvíce svou nejstarší částí, hláskou, jež strmí nad hlavním vjezdem, v přízemku měla lidomornu, nahoře má ochoz s bytem hlásného a v 2. patře hradní kapli Povýšení sv. Kříže, obnovenou Filipem hr. Kinským r. 1797, v níž ukazují se kosti zazděné slečny Berkovy. V zámecké budově jsou byty vlastníka a úředníků velkostatku a úřadovny; starožitné památky odvezeny do Řezná; nejstarší část archivu zničena. V nádvoří zazděny staré znaky Šťastných z Valdšteina. Do předhradí přes hluboký příkop vede zděný most, s něho jest malebný pohled do úvalu podhradního. Vlastní předhradí jest obtočeno hradbami dobře zachovanými a uzavírá v sobě pivovarská stavení, r. 1686 vystavěná a r. 1708 rozšířená. Před vjezdem předhradí jest lesní úřad a opodál něho za rybníkem zámecká zahrada, v ní pavilion s poprsím Filipa hr. Kinského, jež r. 1818 postavilo vděčné panství. Poblíž parku jest 3tř. škola a dále fara a far. kostel Sedmibolestné P. Marie, r. 1752 a 1753 vystavěný, s věží r. 1816 vybudovanou. Ještě v XVII. stol. bývala na R-u jen hradní kaple. Reální administratura byla zřízena r. 1737, fara r. 1854. Panský dvůr z r. 1584 byl lidem vypálen r. 1681 obnoven, jsou na něm pamětní nápisy a erby Berkův z Dubě a Trčků z Lípy. Městys R. rozkládá se ulicí od předhradí k hostinci Sklenářce a v úvale (Podzámčí). Asi ve XIII. stol. zbudován místo dřevěné tvrze Radyně hrad R. První zprávy o R-rce jsou z počátku XIV. stol., kdy náležel pánům z Vartemberka. R. 1325 připomíná se Tas z R-a, jenž měl r. 1328 některá jednání s kapitolou vyšehradskou. Ve XIV. stol. R. náležel pánům z Pardubic, Vilémovi z Pardubic a pak od r. 1390 jeho synovi, Smilovi Flaškoví z Pardubic a na R-rce, proslulému spisovateli »Nové rady«, jenž, aby získal peněz na výplatu Pardubic králi, prodal, vlastně k věrné ruce postoupil r. 1392 R. hrad s panstvím Otě z Běliny a Bočkovi z Poděbrad. Arnošt Flaška z Pardubic ujal po otci R., připojil se k protestu šlechty proti upáleni M. J. Husa, později však znepřátelil se s husity. V odplatu za jeho nepřátelství proti husitům Žižka oblehl hrad R. Dosud protější skála, s níž R. byl dobýván, nazývá se skalou Žižkovou. Do rybníka Spálivce u R-a vhozen popel upáleného podlažického opata. R. 1424 husité přilnuli k R-u, ale nechtějíce se obmeškávati dobýváním jeho, postupovali dále na své východočeské výpravě. R. 1425 Sirotci a Táboří vedení Prokopem a j. dobyli a pobořili R. a usadili tu svého hejtmana Jiříka Kroměšína z Březovic, jenž ještě r. 1432 po hradě se psával. Později, když král Albrecht daroval hrad R. jako odúmrť Kašparovi Šlikovi z Holiče a Haškovi z Valdšteina, nastaly o panství rozmíšky s věřiteli Jana Flašky z Pardubic, ale již r. 1443 R. byl v držení Jana Pardusa z Hrádku a Vratkova, jenž připomíná se na R-rce ještě r. 1462. Poručníkem jeho sirotků byl Zdeněk Kostka z Postupic. Za těchto let poručnických poměry na panství většinou husitském přiostřily se spory náboženskými, několik Bratří bylo na R-rce uvězněno a umořeno. Syn Janův, Vilém Pardus z Vrátková, postoupil R. Anežce z Chlumu a z Košumberka († 1501); jí přešlo panství na Jindřicha Šťastného z Valdšteina, jenž všelijak Hlineckým i Skutečským osvědčil svou dobrou vůli a přižeň. Nástupce jeho Vilém Štastný z Valdšteina dostavěl r. 1539 R., hejtmanil kraji chrudimskému, za trest pro účastenství v odboji stavovském (1547) musil postoupili králi R. s panstvím a jen část panství s povinnosti manskou podržel. Král Ferdinand zastavil R. r. 1552 poručníkům dětí nebožtíka Sigmunda Robmhápa ze Suché za 10.000 kop jemu půjčených. R. 1554 koupil panství Zdeněk Berka z Dubé a z Lipého, hejtman kraje chrudimského, pozdější nejvyšší sudí. Jeho syn Václav Berka († 1600) mnoho stavěl, též (1584) hospodářský dvůr na R-rce, samosprávě městské příliš nepřál. Za nezletilosti jeho syna Lva Burjana Eusebia spravovala statky paní Markéta rozená Trčkova z Lípy. Tehdy přikoupeno panství Chrast, pak (1614) statek rosický a úřetický, (1623) slatiňanský. Lev Berka do stavu hraběcího povýšen a obdařen dědičným maršálstvim, zřídil (1625) ze svých statků svěřenství pro katolické potomstvo a ustanovil prvým dědicem svého syna Matěje Ferdinanda, jenž zemřel r. 1644 bezdětek. Za Lva Eusebia zahájena na panství činnost protireformační, v níž zvláště pokračováno za Františky Hippolyty Eusebie z Fürstenberka. Po některých rozepřích s jejími příbuznými stal se pánem na R-rce Bohuslav Ferdinand Berka z Dubé. Po jeho smrti nastaly opět spory o dědictví berkovské, než konečně R. obdržel Frant. Antonín hr. Berka z Dubé. Bohuslav Ferdinand Leopold Berka dal Hlinsku výsadu (1656), již pak potvrdila r. 1710 Františka Rosalie hraběnka Kinská, rozená Berkova z Dubé. Po této dědil R. Václav Albrecht z Vrbna, ale již r. 1718 panství prodáno Václavovi Norbertovi Oktavianu ze Vchynic. Po Štěpánu Kinském († 1749) a pak po Františku Josefu Kinském obdržela R. Marie Augustina a od ní Filip hr. Kinský († 1827), jeden z nejlepších pánů hradu, jenž ulevil poddaným, v XVII. a XVIII. století častěji pro přílišné roboty a povinnosti se bouřivším, i obcím a zvelebil panství. Štěpán Kinský podporoval zřizování nových far a stavěl nové kostely katolické, do doby Filipa Kinského připadají počátky evangelických sborů na panství. V R-rce bylo v září 1783 prvé kázání evangelické (Fr. Kovácse[red 2])[red 3]. Filip Kinský obnovil a upravil hynoucí hrad R., vybudoval lovecký zámek Karlštein u Svratky a zřídil některé průmyslové závody; za něho Hlinsko i Skuteč dosáhly magistrátů. 25. srp. 1814 celé panství slavilo padesátiletí jeho držby R-a, jejž pak r. 1823 prodal Karlu Alexandru z Thurnu a Taxisu, kterýžto rod drží R. dosud. — Erb městský (vyobr. č. 3636.), udělený R-u v XV. stol. prý Koldou z Náchoda: v modrém štítě vyobrazení hradu pánův z Rychmburka. — Rodákem rychmburským jest básník Adolf Heyduk. — Srv. K. Adámek, Chrudimsko; K. V. Adámek, Příspěvky k dějinám lidu selského (»Rozpravy České akademie«); Aug. Sedláček, Hrady I. KVA.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Nyní obec Předhradí.
  2. Ferenc Kovács.
  3. Modlitba Františka Kovácse na Rychmburku v září 1782. In: ADÁMEK, Karel Václav: Listiny k dějinám lidového hnutí náboženského na českém východě v 18. a 19. věku. Díl 2. Praha: J. Česká akademie věd a umění, 1922. S. 15. Národní knihovna České republiky