Ottův slovník naučný/Rybrcoul

Ottův slovník naučný
Ryboještěři	Rybrcoul	Ryby (astronomie)

Údaje o textu
Titulek:	Rybrcoul
Autor:	Jan Hanuš Máchal
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 436. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Krakonoš

Rybrcoul (něm. Rübezahl) jest podle tradice lidu horský duch sídlící v Krkonoších. Cestujícím v horách zjevuje se v rozmanitých podobách: jako myslivec v zeleném šatě, jako pytlák s puškou, jako mnich a p. Může se také přeměniti ve zvíře (zajíce, psa, kočku, osla a p.) nebo ve věci neživé (kámen, pařez, kolo a j.). R. netrpí, aby se mu někdo posmíval; na posměvače posílá v horách náhlé bouřky nebo je stíhá rozmanitými nehodami na cestě i v domácnosti. Trestá nejen posměvače, nýbrž i záletníky, lakomce, lichváře a jiné provinilce. Sám rád chodce v horách škádlí, způsobuje jim drobné nehody nebo prodává jim rozmanité předměty, které se pak mění ve věci bezcenné. Za to chudé a hodné lidi odměňuje a pomáhá jim v neštěstí. Pověsti o R-ovi jsou v Krkonoších velmi hojné a živé; rozšířeny jsou stejně u Čechův jako u Němcův. Již v 2. pol. století XVII. mnohé z nich byly zapsány od J. Praetoria »Satyrus Etymologicus, oder der Reformirende und Informirende Rüben-Zahl« a »Daemonologia Robinzalii Silesii«. Němečtí spisovatelé spatřovali v R-ovi brzy reflex nejvyššího božství »Slunce«, brzy odlesk germanského boha hromu, Donara nebo Thora, neb rysy boha bouře Wuotana; ale ze staré mythologie germanské sotva lze podstatu R-ovu vykládati. Pověsti o něm povstaly zajisté teprve později, snad až v XVI. stol.; vzbuzeny byly patrně přírodními zjevy v horách. Náhlé bouřky, laviny horské, ozvěna mezi stráněmi a skalními balvany, rozmanité zjevy v temných lesích a údolích působily na fantasii pověrčivých lidí a vykládány byly za výkony tajemného ducha horského, jemuž přičítány také nehody v horách, zbloudění, ztráty dobytka a p. Etymologii slova R. přesně vyložiti dosud se nepodařilo. Někteří vykládají je od počítání řep »Rübezahl«, jiní od »Rübenzügel«, t. j. Rübenschwanz, jak prý křesťanští missionáři přezděli božstvo v Krkonoších uctívané; vyskytl se též překvapujíci výklad, že R. povstalo z Luciper, obráceně Repicul, Rebicul, Rybecúl atd. — Srv. J. Kolář (»Čes. Lid«, V., 439 a d.); V. Tille (t., VII., 173 a d.). Jméno Krakonoš jest původu novodobého. Ml.