Ottův slovník naučný/Ruthenium

Ottův slovník naučný
Rutheni	Ruthenium	Rutherford

Údaje o textu
Titulek:	Ruthenium
Autor:	Bohumil Kužma
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 372-373. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ruthenium

Ruthenium (Ruthenia = Rusko), značka chem. Ru. Atom. váha = 101'7 (O = 16). Ponejprv bylo isolováno z platinové rudy z Uralu od Clause r. 1845. Provází též téměř vždy osmiumiridium (0'5%—6'4%), z něhož nejlépe se dobývá. Nejprve odhání se osmium jakožto tetroxyd a zbytek (směs iridia a r-ia) taví se s ledkem a hydrátem draselnatým. Vylouženina taveniny, obsahující ruthenan draselnatý K₂RuO₄, destilluje se v proudu chlóru při 80°, tím prchá r.-tetroxyd RuO₄, z něhož redukcí vodíkem obdrží se kovové r. Jest kov šedý, tvrdý, velmi křehký, nesnadno tavitelný, taje asi při 1800°, hutnoty 12'3. Zahříván na vzduchu přijímá kyslík a tvoří směs dioxydu RuO₂ s nezměněným kovem. V královské lučavce jen velmi zvolna se rozpouští. S kyslíkem poskytuje čtyři kysličníky: RuO, Ru₂O₃, Ru0₂, RuO₄. R.-tetroxyd, nejdůležitější, jest žlutá krystallická látka, taje při 26°, velmi snadno sublimuje, při 100° vře a při málo vyšší temperatuře prudce za explose se rozkládá. V roztoku jeho v louhu draselnatém vznikají dvě soli: ruthenan draselnatý K₂RuO₄ a perruthenan draselnatý KRuO₄. Tyto mají se k sobě jako manganany a manganistany. S chlórem r. tvoří sloučeniny typu dvoj-, troj- až čtyřmocného: RuCl₂, RuCl₃, RuCl₄, oba poslední tvoří kysel. H₂RuCl₅ a H₂RuCl₆, jimž odpovídají krystall. soli: žlutá K₂RuCl₅, růžová K₂RuCl₆. B. Kužma.