Ottův slovník naučný/Ruthart

Ottův slovník naučný
Ruth (hora)	Ruthart	Ruthe

Údaje o textu
Titulek:	Ruthart
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 372. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Mikuláš Ruthard z Malešova

Ruthart z Malešova, příjmení staročeské rodiny vladycké, jejíž první předek přišel z Němec do Kutné Hory a tu záhy zbohatl. Byl to, tuším, R., který žil ke konci XIII. stol. Synové jeho Mikuláš, Albrecht a Kunrát (též Kunclin), bohatí nákladníci, již i chtěli zasahovati do běhů zemských a vyrovnávati se stavu panskému. Spojivše se s dvěma pražskými měšťany a horníkem Pelhřimem Pušem, zajali 15. ún. 1309 tři pány v sedleckém klášteře. (Viz Tomkovy Děje Prahy I., 468—472). Za to byl jeden z nich od Jindřicha z Lipého zajat a krutě s ním naloženo. Působením Ruthartovců vpuštěn do Hory Bedřich mladší, markrabě míšenský, jenž pomáhal Jindřichovi Korutanskému. Když tento ujel ze země, Ruthartovci uprchli s ním do Korutan, ale v brzce se vrátili. Kunclin Ruthartův bydlíval ještě v Hoře, držel r. 1362 Košice a asi r. 1364 koupil Malešov od kláštera sedleckého. Zemřel před r. 1376. V ty časy usadili se někteří i v Kolíně (1381 Hensl R.). Košice držel r. 1388 Kunclin a Malešov r. 1392 R. Oba obdařili r. 1397 oltář, jenž byl ve Vysokém kostele kutnohorském v kapli Ruthartovské, kterou byli předkové před tím založili. Václav R. (tuším týž, jako 1392) prodal ok. r. 1407 Malešov a uchýlil se na Svojšice u Chrudimě, které byl před r. 1405 vyženil s Annou, vdovou po Heřmanovi z Mrdic. Zemřel před r. 1412 a Kuneš, syn jejich, také v touž dobu. Svojšice dostaly se potom Petrovi a Mikuláši, bratřím, a jejich sestrám, tuším, vnukům Anniným. Petr provázel biskupa litomyšlského do Kostnice a Jindřich byl tam (1415) s Alšem z Ronova. Jan odtudž najal si r. 1417 Hlízov od klášt. sedleckého a držel jej do r. 1423. Petr držel Svojšice ještě r. 1454. Předkem pozdějších R-ův byl Václav, jenž se zakoupil před r. 1423 v Budějovicích. Potomek jeho Mikuláš byl r. 1541 purkrabí na Velharticích. Král Ferdinand potvrdil mu (1543) starodávný stav vladycký a erb (na modrém štítě ruku až po loket zbrojnou, držící v zavřené hrsti zlatou ostrev). Týž koupil r. 1556 dvůr Lutovou, který prodal r. 1567 Vilémovi z Rožmberka. Byv hejtmanem na Nové Bystřici, stal se r. 1568 hejtmanem v Třeboni. Zemřel po r. 1576, zůstaviv dceru, vdovu po Pavlovi Helmovi z Vorlova. Jím rod ten vyhasl po meči. Sčk.