Ottův slovník naučný/Rubus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Rubus
Autor: Jan Vilhelm
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 50—51. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Ostružiník
Č. 3602. Rubus: 1. květ v průřezu podélném, 2. 3. plody.

Rubus, ostružiník n. ostružina (Brombeer- a Himbeerstrauch) jest rostlinný rod čeledi Rosaceae (růžokvětých). Jsou to trnité keře, zřídka vytrvalé byliny s oddenkem dřevnatým, s listy prstnatými, zřídka zpeřenými nebo jednoduchými. Květy bílé nebo červené sestaveny bývají v latách. Kalich a koruna pětičetné, někdy i přes 50 oplodních tyčinek, rovněž i četné semeníky. Po oplození semeníkův uzrává složený plod, známý jménem ostružina nebo malina, skládající se z malých peckoviček dužnatých, modravě černých, modrých nebo zřídka červených, jednosemených na kuželovitém nebo terčovitém lůžku. Z dřevnatého oddenku vyrůstají lodyhy, obecně pruty zvané, které v prvním roce nesou jenom listy, kdežto v druhém roce z úžlabí loňských listů vyhánějí květonosné větevky. Často tyto pruty posázeny bývají ostny, chlupy a stopkatými žlazami. Tento rod obsahuje většinou druhy t. zv. kritické a jest mnohotvárný. Nejvíce působí mnohotvárnost snadné křížení rozličných druhů, tvoření na základě povahy půdy a podnebí, v němž rostou, různých odrůd a forem. Batologové nebo botanikové, zabývající se jen studiem tohoto rodu, dospívají ve svých dílech k druhům stále novým a novým, od nich za dobré pokládaným, při čemž mínění jejich mnohdy značně se různí. Často jen nepatrné znaky rozdílové pokládají batologové za význačné a přikládají jim význam vyšší, než mají. Tím způsobem výčet druhů tohoto rodu dostupuje k 1500. V našich zemích roste asi 20 dobrých druhů. K určování druhů třeba dbáti těchto znaků: jaké jsou listy, květy, lodyhy prvního roku (jalové), pak druhého roku (květonosné) a jaké plody se všemi podrobnostmi. Z nejdůležitějších druhův u nás rostou tyto: R. chamaemorus L., o. nízký nebo moruška jest bylina asi 15 cm vys., s 2–3řapíkatými listy okrouhlými, mělce 5laločnými, vroubkovaně zubatými. Roste kolem Labské Boudy v Krkonoších jako památný zbytek arktické květeny tohoto pohoří z doby glaciální. Jinde roste jen v Pomořanech, Prusku a Norsku. R. odoratus L., o. vonný pěstuje se u nás v sadech jako ozdobný keř, s velikými, růžovými, vonnými květy. Pochází ze Sev. Ameriky. R. saxatilis L., o. skalní, roste hojně na pahorcích a v lesích s vápenným podkladem. Listy jsou vesměs trojčetné, palisty vejčité neb kopinaté přisedají k lodyze. Lodyhy po uzrání plodu hynou, neplodné pruty se plazí po zemi, často bez ostnů. R. idaeus L., maliník (Himbeere) jest keř hojně rostoucí v lesích, na pasekách, na kamenitých, porostlých stráních, často i v zahradách pro chutné plody pěstovaný. Plody zvané všeobecně maliny skládají se z červených peckoviček, krátce plsťnatých, srostlých, jež možno od suchého, kuželovitého lůžka snadno odděliti na rozdíl od ostatních druhů tohoto rodu, kdež t. zv. ostružiny oddělují se od stopky společně s lůžkem. Maliny pěkně chutnají a příjemně voní a proto se pojídají jako ovoce nebo se z nich tlačí malinová šťáva. Korunní plátky jsou u tohoto druhu malé a úzké a brzo opadávají. Kvete od května do srpna. R. suberectus Andrs., o. vzpřímený, vyznačuje se jalovými pruty přímými, na podzim převislými, 5hranými. Listy bývají na obou stranách zelené, podobně i zevně kalich. Plody jsou hnědočervené, granátové a chutnají jako maliny. R. plicatus Weihe, o. řasnatý, podobá se v mnohém vzpřímenému, má však plody lesklé, černé, nakyslé. Rostou na podobných místech a v týž čas jako předešlý a následující. R. thyrsoideus Wimm., o. kytkovitý, liší se od předešlého listy na líci zelenými, vezpod podobně jako vnější kalich běloplsťnatými. Plody jsou leskle černé a chutné. R. caesius L., ježinník, jest nejrozšířenějším druhem z našich ostružiníků, hojně rostoucí na mezích, polích, úhorech, křovištích, v plotech a na okrajích lesů. Vyznačuje se listy vesměs trojčetnými. Plody (černice) jsou černé, modře ojíněné, nakysle chutnající. Lisuje se z nich také zvláštní víno anebo se jimi barví špatnější druhy vín obyčejných. R. nemorosus Hayne, o. hajní, jest druh velmi proměnlivý ve všech svých částech. Plody všechny nebývají úplně vyvinuté a skládají se jen z jednotlivých peckoviček černých, lesklých, neojíněných. R. tomentosus Borkh., o. běloplsťnatý, roste jen na jednotlivých místech. Má listy trojčetné pokryté na vrchu drobnými, hvězdovitými chloupky, vezpod hustou, bílou plstí. Plody jsou černé, nelesklé a na povrchu zrnkaté. Ostružiny a maliny jsou oblíbené, chutné ovoce, ale keře rostoucí divoce v lesích a na polích svými prutnatými, dlouhými a ostnitými lodyhami jsou nepříjemnou a neproniknutelnou překážkou a často vadí hospodářství polnímu a lesnímu. Vm.