Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Ruščuk

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ruščuk
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 365–366. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ruse

Ruščuk, hlavní město bulharského kraje ruščuckého (7591 km² s 360.316 obyv., t. j. 47 obyv. na 1 km², se 184.412 muži a 175.904 ženami, se 4 okolijemi, t. ruščuckou, bjalskou, tutrakanskou a balbunarskou), zove se místním jménem Ruse, ve stol. XVI. Russi, leží na pravém břehu Dunaje z části na příkrém okraji bulharského lössového plateau v pravo při ústí ř. Lomu naproti rumunskému Gjurgjevu, na železničních tratích R.-Bukurešť a R.-Varna, má 32.661 obyv. (1900), tak že jest počtem obyvatelstva čtvrté město bulharské. Z obyvatelů jest mnoho Turkův, ačkoliv tureckého živlu v městě stále ubývá. Menším počtem zastoupeni jsou tu španělští židé, Rumuni, Arméni, Řekové a jiní cizinci. Některé ulice jsou přímé a dobře dlážděné, u Dunaje stojí nový palác knížecí, jinak nábřeží dunajské není příliš vzhledné. V městě jest několik chrámů bulharsko-pravoslavných, 1 arménský, 1 synagoga, 29 mečet, dále rolnická škola, divisijní velitelství, prefektura, appellační soud, bulharsko-pravoslavný arcibiskup a metropolita, arménský biskup, několik konsulů, mezi nimi i rakousko-uherský atd. R. jest důležitým tržebním střediskem pro veškeré východní Bulharsko, jakož i průvozním místem pro obchod s Tureckem. Vyváží se odtud hlavně obilí. V ohledu průmyslovém nejdůležitější jest výroba zboží zlatého, stříbrného, obuvnického a oděvnického. R. připomíná se po prvé r. 1503, r. 1659 měl již 6000 dřevěných domů, 2 lázně a 9 mečet, brzy pak jako vojenské a obchodní středisko zastínil staroslavné své sousedy, Silistrii a Nikopoli. Ještě více povznesly jeho důležitost války rusko-turecké. R. 1810 jej Rusové opanovali a r. 1811 vypálili, do r. 1877 znova mohutně Turky opevněn, tak že teprve 21. ún. 1878 odevzdán Rusům. Tšr.