Ottův slovník naučný/Rosenthal (osoby)

Ottův slovník naučný
Rosenthal	Rosenthal (osoby)	Rosenthal-Bonin

Údaje o textu
Titulek:	Rosenthal
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 975–976. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související články ve Wikipedii: Isidor Rosenthal, Samuel Rosenthal (oba německy), Toby Edward Rosenthal, Moriz Rosenthal (oba anglicky)

Rosenthal: 1) R. Theodor Anton (* 1702 — † 1779), stal se r. 1727 kancelistou u české dvorské kanceláře, r. 1735 koncipistou a archivářem, r. 1747 dvor. sekretářem, r. 1748 radou a archivářem cís. dvor. a domácího archivu tajného. Tehdy byl poslán do Prahy, Hradce Štýrského, Brna, Inšpruku, aby prohlédl tamní archiválie a některé přenesl do Vídně, kde počato zřizovati centrální archiv dvorský. Také měl účast při zřizování mincovního kabinetu. Napsal mnoho pojednání z rakouských dějin politických, právních a ústavních a dopisoval si s čelnými učenci rakouskými. Čásť jeho korrespondence s Dobnerem uveřejnil Fiedler v 1. sv. Miklosichovy Slavische Bibliothek.

2) R. Isidor, fysiolog něm. (* 1836 v Labišínu u Bydhoště). Vystudovav lékařství v Berlíně, stal se tu assistentem du Bois-Reymondovým, r. 1862 se tu habilitoval, r. 1867 stal se mimoř. prof. a r. 1872 povolán byl za řád. prof. fysiologie do Erlank, kdež dosud působí. Mimo studie odborné vydal zvláště: Die Athembewegungen u. ihre Beziehung zum Nervus vagus (Berl., 1862); Elektricitätslehre für Mediciner (t., 1862, 3. vyd. 1882); Zur Kenntniss der Wärmeregulierung bei den warmblütigen Thieren (Erl., 1872); Allg. Physiologie der Muskeln u. Nerven (Lip., 1878, 2. vyd. 1898); dále pak ještě Bier u. Brantwein in ihren Beziehungen zur Volksgesundheitspflege (Berl., 1881, 2. vyd. 1893); Vorlesungen über öffentliche u. private Gesundheitspflege (Erl., 1887, 2. vyd. 1890). Kromě toho vydává od r. 1881 sborník „Biolog. Centralblatt“ a byl redaktorem něm. vydání sbírky „Internat. wissenschaftl. Bibliothek“.

3) R. Samuel, šachista polsko-franc. (* 1838 v Suwalkách), účastnil se r. 1863 revoluce polské, načež prchl z vlasti a od r. 1864 žije v Paříži jakožto učitel šachu. R. 1873 dobyl čtvrté ceny při velikém zápase šachistů ve Vídni, ale r. 1880 byl Zukertortem poražen. Za to vynikl při turnaji londýnském r. 1883.

4) R. Toby Edward, amer. malíř (* 1848 v New Havenu). Studoval r. 1865 na akademii mnichovské, zprvu u K. Rauppa, později u Pilotyho. Maluje půvabné obrazy genrové, často humoristické, z nichž nejznámější jsou: Poslední lásky dar (1868); Šeb. Bach s rodinou při ranní pobožnosti (1870, v měst. mus. lipském); Krásná Elaine, podle ballady Tennysonovy (1874); Kdo se směje naposledy, směje se nejlépe (dva pendanty); Mladý mnich v refektáři klášterním (1875); Poděšený dívčí pensionát (1877); Zapověděná touha a zvláště Taneční hodina našich babiček (1887), kterýž obraz i v reprodukcích hojně jest rozšířen.

5) R. Moritz, pianista něm. (* 1862 ve Lvově). Byl žákem Kar. Mikuliho ve Lvově, Raf. Josefřyho ve Vídni a F. Liszta ve Výmaru a již r. 1876 koncertoval ve Vídni a j., r. 1878 v Paříži a Petrohradě. Potom konal ještě ve Vídni studia humanitní i hudební a od r. 1882 koncertuje s úspěchem po Evropě i po Americe (1888 a 1896—97) a náleží k nejlepším virtuosům souvěkým, zvláště po stránce technické.