| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Robinson Crusoe |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 863–864. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD anon 70 |
| Související: |
Robinson Crusoe |
 Dílo ve Wikipedii: Robinson Crusoe |
Robinson Crusoe [ròbins'n krusó], slove hrdina dobrodružného románu anglického od Daniele Defoe (v. t. První díl vyšel pod tit. The life and strange surprising adventures of R. C. of York v Londýně 1719. Defoe líčí tu snad podle skutečných osudů některých nešťastníků na moři zbloudilých osamělý život dobrodružného Angličana R-a C. na pustém ostrově nedaleko ústí Orinoka, u něhož loď jeho se ztroskotala, zvláště pak důmyslný způsob různých jeho opatření, setkání se s divochy, konečné osvobození a návrat do vlasti. Ve hlavních rysech toto vypravování upomíná na příhody skotského námořníka Alexandra Selkirka (* 1676), který byv jakožto námořník kapitána Williama Dampiera v září r. 1704 vysazen na ostrov Juan Fernandez, tehda neobydlený, ztrávil tam přes čtyři léta a teprve v únoru r. 1704 nalezla jej anglická loď pod kapitánem Wood Rogersem, který také prvý vylíčil osudy Selkirkovy v A cruising voyage round the world (1712), také Howell: The life and adventures of Alex. Selkirk (Lond., 1828). Nelze však říci, že nejlepší čásť románu Defoeova vzata je z líčení Rogersova, neboť R. C. obsahuje nanejvýše toliko hlavní myšlenku osudů Selkirkových. Nelíčená prostota slohu a pravděpodobnost vypravování Defoeova, jakož i půvab spočívající v protivě civilisovaného člověka a přírody vší civilisace vzdálené a prosté, zvláště také záliba citlivého čtenářstva tehdejšího v podobných příhodách byly příčinou nevídaného úspěchu této knihy nejen v Anglii, nýbrž ve všech zemích kulturních. Defoe tím povzbuzen napsal hned díl druhý, v němž líčí nové plavby R-a C a dobrodružné jeho cesty v Indii, Číně, Sibiři a j., ač již daleko ne tak půvabně jako v díle prvém, pak díl třetí pod tit. Serious reflexions during the life of R. C., obsahující toliko mravní úvahy R-ovy. První francouzský překlad Ra C vyšel ještě r. 1719. hollandský a německý r. 1720 (Frankf. a Lip., 2 d.), tento téhož roku v paterém vydání. Potom překládán R. C. do všech jazykův evropských i jiných a byl oblíbenou četbou i u Arabů pod názvem »Perla Okeánu«. Brzo po R-ovi C. vznikly četné napodobeniny řečené robinsonády, tím spíše, že obecenstvo dychtivě shánělo se po všem, o čem podle titulu mohlo souditi, že to román podobný R-u C, byť i obsah byl sebe chatrnější. Tak v Německu do konce XVIII. věku vyšlo asi 100 robinsonád (v Německo, literatura str. 126 a). Některé z nich přeložili do češtiny V. R. Kramerius, Tomsa, Veverka a j. Ale již v 2. pol. XVIII. věku robinsonády ustupují románům novějším a později dávána přednost prostým překladům díla původního. Česky zpracoval R-a C. J. V. Moser 1886 a j. Látka robinsonády zpracována dokonce na výpravné operetty, jako od Offenbacha a j., veselohru (něm.) učinil z ní L. Fulda (1895). Srv.: Haken, Bibliothek der Robinsone (Berl., 1805–08, 5 sv., zároveň s výtahy z různých robinsonád); Hettner, R. und die Robinsonaden (t., 1854); t., Litteraturgeschichte des 18. Jahrh. (1. a 3. díl): Denis a Chauvin. Les vrais Robinsons (Pař., 1862); Kippenberg, R. in Deutschland bis zur Insel Felsenburg (Hannover, 1892); Ullrich, R. und Robinsonaden, díl I. Bibliogr. (Víd., 1898).
PD anon 70
Dílo ve Wikipedii: Robinson Crusoe