Ottův slovník naučný/Rožmitál

Ottův slovník naučný
Rožmberský rybník	Rožmitál	z Rožmitála pánové

Údaje o textu
Titulek:	Rožmitál
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 36-37. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Rožmitál
Související články ve Wikipedii: Petřvald (okres Nový Jičín), Rožmitál (Broumov), Rožmitál (Zlaté Hory), Rožmitál na Šumavě, Rožmitál pod Třemšínem, Starý Rožmitál

Rožmitál: 1) R., město v Čechách na Lomnickém potoce a želez. dr. Březnice–R. v hejtm. blatenském, okr. březnickém, fara Starý R.; má 349 d., 2155 obyv. č. (1890), fil. kostel sv. Jana Nep. z r. 1729, radnici, 5tř. šk. s parall., pš., telegraf, četn. stanici, lékárnu, záložnu; továrnu na kovové krabičky a hasičské přílby, výrobu dřevěných dýmek a příbuzného zboží, pilu, po domácku šití rukaviček, trhy týdenní a výr. Mensální panství R. má 9234.55 ha půdy; náleží k němu zámek s mešní kaplí sv. Kříže, dvůr, pivovar, sušárna sladu, uměl. mlýn, šindelna a slévárna železa, majetek arcibiskupství pražského. Na přímluvu Zdeňka Lva z Rožmitála osada povýšena na město, při čemž vysazen jí erb městský (vyobr. č. 3600.): v modrém štítě stříbrná, čtverhraná věž se stínkami a červenou sedlovou střechou, již kolkolem obkličuje stříbrná se stínkami zeď městská; pod stínkami věžními spatřuje se rodinný erb pánů Lvů z Rožmitála. Původní hrad vystavěl r. 1348 arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic; hrad v l. 1650, 1724, 1813 vyhořel. R. jest původní sídlo pánů Lvů z Rožmitála (v. t.), kteří zde seděli sami do r. 1347. Toho roku Sezima daroval polovici hradu a města se všemi svými vesnicemi a právy arcibiskupství pražsk. Na druhé polovině zboží seděli dále Lvové z Rožmitála. Po ukončení válek husitských drželi část' arcibiskupskou Zmrzlíkové ze Svojšína, po nichž pak drželi celé zboží rožmitálské pánové z Rožmitála do r. 1545. Tehdy uvázal se v držení R-u Florián Gryspek z Gryspachu. Potomci jeho účastnili se činně odboje stavů čes., začež jim statky od královské komory zabrány a město R. i se Starým R-em spolu s Řečicí a Rychnovem postoupeny opět arcibiskupství pražskému. Za starodávna kvetlo v okolí R-u hornictví a hutnictví zejména za Floriána Gryspeka, za něhož dobývána železná ruda u Vranovic a v Červeném Vrchu. Tehdy zřízeny v R-e huti a želez. hamry. I na zlato ryžováno u Vranovic. — 2) R. Starý, far. ves t., pš. R. (město); 92 d., 626 obyv. č. (1890), kostel sv. Kříže (ve XIV. stol. far.); mlýn a pila. Dějinně souvisí ves s městem R-em. — 3) R. (Rosenthal), městečko t., na Rožmitálském potoce a želez. tr. Praha–Veselí–Č. Budějovice, hejtm. a okr. Kaplice; má 124 d., 2 obyv. č., 697 n. (1890), far. kostel sv. Šimona a Judy (o němž činí se zmínka r. 1259), radnici, 4tř. šk., pš., četn. stanici, pivovar, několik mlýnů, trhy týd. a výr. Nad samým městečkem na stráni hory »Kalvárie« veliká poutní kaple P. Marie z r. 1723. Kromě ní nalézá se na vršku několik menších kapliček. Město jest starého založení; na městečko povýšeno za pánů z Rožmberka. Erb městský (vyobraz, č. 3601.): v modrém štítě zlatá růže, nad ní na pravo šestipaprsková zlatá hvězda, na levo pak stříbrný půlměsíc. V XVI. stol. dělány zde hory. — 4) R. (Rosenthal), ves t., hejtm., okr., fara a pš. Broumov; 134 d., 768 obyv. n. (1890), 2tř. škola, tkalcovna mech., 3 mlýny a průmysl textilní. Připomíná se po prvé r. 1395.

5) R., chybně Růží Důl (Rosenthal), ves na Moravě, hejtm. Nový Jičín, okr. Příbor, fara Mošnov, pš. Petržvald; 26 d., 28 obyv. č., 108 n. (1890).

6) R. (Rosenthal), ves ve Slezsku, hejtm. Frývaldov, okr., fara a pš. Cukmantl; 29 d., 187 obyv. n. (1890).