Ottův slovník naučný/Ritus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Ritus
Autor: František Vacek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 834. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ritus

Ritus (lat., zvyklost, obřad): 1) U Římanů slovem r. značen byl soubor zvyklostí náboženského rázu zapsaných v obřadářích (libri rituales) Saliů, vestálek, flaminů, pontifiků a augurů. – 2) V církvi katolické r. znamená souhrn ceremonií (obřady) většího nebo obšírnějšího úkonu posvátného, na př. mše sv., křtu, svěcení chrámu, nebo liturgii církevní jednoho způsobu na rozdíl od liturgie jiného druhu, na př. r. latinský, r. řecký, r. arménský a j. Viz Liturgie. – 3) R. sluje nauka a návod dávaný bohoslovcům, kterak jim konati bude posvátné obřady. Vac.