Ottův slovník naučný/Relief

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Relief
Autor: Václav Kozel
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 531. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Reliéf (sochařství)

Relief [reljèf], fr. (ital. rilievo), též anaglyf, anaglypt, z plochy vystupující práce plastická. Podle vypuklosti rozlišujeme: 1. vysoký r. (it. alto rilievo, viz Hautrelief), vystupuje-li postava více než polovinou těla; 2. polor. (it. mezzo rilievo, fr. demi-r., moyen r.), vystupuje-li do polovice; 3. plochý n. nízký r. (it. basso rilievo, fr. bas-r., srv. čl. Basrelief), vystupuje-li méně než do poloviny. Vypuklá práce vyskytuje se skoro ve všech slozích starých, zejm. asijských; odtud patrně přešla k Pelasgům a Řekům, kde v době Perikleově dosáhla umělecké vyspělosti a uchována jest v četných metopách a tympanech. Podobně i u Římanů r-y určeny byly k ozdobě staveb a zvěčňovaly v zobrazených výjevech historických na vítězných branách a j. pomnících slavné činy císařův. Křesťanský středověk r-u značně byl přízniv; i u nás nalézáme četné kamenné tympany a dřevěné řezby oltářní, ale hojnějšího užití došel r. teprve v renaissanci. Hned na počátku jejím Lorenzo Ghiberti (1381 až 1455) ozdobil proslulé dveře baptisteria florenckého kovovými r-y. Nedostižné r-y z hlíny bíle polévané s mírným použitím barev hotovil Luca della Robbia, jenž svými výtvory milostným výrazem hlaviček vynikajícími ozdobil chrámy a j. budovy florencké. Z ital. prací v Čechách jmenovati dlužno plastické ornamentace v letohrádku král. Anny, ve Hvězdě a Kratochvíli u Netolic. Pražský zvonař Brikcí z Cinperka ozdoboval veliké zvony rozkošnými r-y. R-y zdobeny byly také nádherné kašny Strašrybova v Lounech a Krocínova na Staroměstském nám. v Praze. Četné r-y zachovaly se z té doby u nás na portálech a náhrobcích; z barokní doby jsou nejčastější oltářní r-y ve dřevě řezané a polychromované. K ideální kráse přiveden r. na poč. XIX. stol. dánským sochařem B. Thorwaldsenem v Římě, jenž nejhlouběji vycítil krásu umění řeckého; nejznámějším jeho dílem jest „Vítězný průvod Alexandrův“ v Quirinále v Římě. Kzl.