Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Reivindicatio

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Reivindicatio
Autor: Josef Vančura
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 448. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Reivindikační žaloba

Reivindicatio [-kácio], lat., jest žaloba příslušející vlastníkovi věci na její vydání proti tomu, kdo mu ji zadržuje. Výjimkou má místo i proti tomu, kdo nemá věc v držbě, a to buď jestliže se vědomě pustil do sporu, jakoby věc držel (qui se liti obtulit) anebo obmyslně se držby zbavil (dolo desiit possidere). Žalobce musí dokázati právo vlastnické, nabyl-li tedy věci způsobem odvozeným, náleží mu i důkaz o vlastnictví auktorově. Cílem žaloby jest vráceni věci cum omni causa, t. j. s plody a příslušenstvím, dále náhrada za poškození věci, při čemž co do výše restituce jakož i co do protinároku žalovaného na náhradu nákladu na věc učiněného důležitý jest rozdíl mezi bonae a malae fidei possessorem. V právu římském dávána byla reivindikace jako utilis někdy i tomu, kdo nejsa vlastníkem věci měl jen obligační nárok na její vydání (na př. manželka vzhledem k věcem daným věnem, res dotales). Výjimky tyto jsou rakouskému právu neznámy. J.V.