Ottův slovník naučný/Reformatio in pejus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Reformatio in pejus
Autor: František Storch
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 394. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Reformatio in pejus [-mácio-] znamená v soudním řízení opravném výrok, jímžto soud vyšší mění rozhodnutí soudce nižšího na škodu právě toho, kdo se z něho odvolal. V řízení trestním obyčejně se zakazuje takováto r. i. p., pokud by byla na škodu obžalovaného. Tak jest tomu i v tr. ř. rakouském z r. 1873, kterýž výslovně stanoví tento zákaz: 1. pro soud kassační rozhodující o zmatečné stížnosti (§ 290, odst. 2); 2. pro soud odvolací v řízení o zločinech a přečinech (§ 295, odst. 2) i v řízení přestupkovém (§ 477, odst. 2); 3. pro nové hlavní přelíčeni, nařízené soudem kassačním k podané stížnosti zmatečné (§ 293, odst. 3); 4. pro řízení obnovené (§ 359, odst. 4). Totéž platí zajisté obdobně i v ostatních případech v zákoně výslovně nevytčených (srv. §§ 427, odst. 3, 475, odst. 1, 478, odst. 3). Smysl zákazu jest tu všude jen, že novým soudním rozhodnutím nesmí býti vyměřen trest přísnější, nežli se stalo rozhodnutím v odpor vzatým; podmínkou zákazu pak jest, že opravný prostředek byl podán toliko ku prospěchu obžalovaného. V doktríně někteří (Brachvogel, Kries, Binding) činí proti tomuto zařízení námitky. Srv. Storch, Říz. tr. rak. II., str. 500, 501. -rch.