Ottův slovník naučný/Reciprocita

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Reciprocita
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 354. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Reciprocita

Reciprocita, z lat., vzájemnost; v arith. a geom. viz Reciproký.

R. (vzájemnost) v právu záleží v tom, že jistý stát v oboru práva nakládá s příslušníky cizího státu způsobem stejným jako tento (cizí) stát s příslušníky onoho státu. R. jest dvojí: formální a materiální. Při r-tě formální se vyžaduje, aby státy stojící v poměru vzájemnosti nečinily v oboru práva nijakého rozdílu mezi státními příslušníky vlastními a cizími. Nezáleží tu ovšem na tom, zda platí v obou daných státech v určité právní otázce tytéž zásady právní. Naproti tomu při r-tě materiální nakládá se v tom kterém statě s cizinci podle týchž zásad, podle kterých se postupuje vůči příslušníkům tohoto státu v daném cizím uzemí státním. Zachází-li tedy cizí stát s příslušníky jiných států nestejně buď tím, že je vylučuje z nabývání jistých práv nebo výhod, nebo že jim ukládá větší povinnosti než svým příslušníkům, praktikuje se v těchto případech právo odvety čili retorse, t. j. stát zachází s cizími příslušníky podle týchž zásad, podle nichž se s vlastními jeho příslušníky nakládá ve státě cizím. – Rak. obč. zák. uznává v § 33 zásadu r-ty formální, t. j. cizincům náležejí v Rakousku stejná občanská práva a povinnosti jako tuzemcům, ač nevyžaduje-li se k užíváni těchto práv státního občanství. V případech pochybných musí však cizinci, chtějí-li požívati u nás týchž práv jako zdejší občané, prokázati, že stát, k němuž náležejí, v příčině práva, o něž jde, k občanům zdejším tak se zachovává jako ke svým. Zásada r-ty má význam v právě hmotném i formálním. Co do práva formálního uvésti sluší ustanovení nových zákonů processních, a to §§ 57 a 63 civ. soud. řádu, § 38 jur. normy, § 79 řádu exek. Podle § 63 soud. řádu dopřává se cizincům práva chudých jen pod podmínkou vzájemnosti.